When you close one door opens the sekond (Když se zavřou jedny dveře otevřou se druhé) 14.díl-Všechno jednou skončí

15. září 2013 v 16:41 | Nanny |  Povídky
(Já vím už jsem tady nebyla tak jak rok dlouhý ale přiznávám že jsme měla nejen tvůrčí blog ale Naruto mě už zas až tolik nebere, nejspíš je to tím že teď je ta manga tak nudná, myslím že autor to zbytečně natahuje. Tak doufám že se Vám to bude líbit. Tahle povídka už končí ale já sama doufám že začnu nějakou další. No uvidíme.
Mějte se krásně, pište svoje názory a nápady.) Nanny


"Cože?" zeptala se překvapeně Hinata
"Já vím, že spolu spíte nebo chodíte nebo já nevím co."
"A-aha." Pokývala hlavou Hinata
"Já myslím, že jsme udělali chybu, když sme se rozešli." Začal Naruto ale Hinata ho hned zastavil rukou.
"Ne, já myslím, že to bylo dobře. Život jde dál a lidé se mění, mi jsme se změnili."
"Ale, mi dva…"
"Žádné mi dva už není a nebude. Ale vždycky tě budu mít ráda. Ty snad nechceš, abych byla šťastná?"
"A s ním budeš?" zeptal se uraženě Naruto
"Nevím, ale chci to aspoň zkusit." Pousmála se na něj Hinata.
"A co já?"
"Ty to zvládneš, jsi budoucí Hokage a máš Sakuru."
"Já vím, ale ona..." nadechl se Naruto "Je jiná než jsem si myslel."
"Však nemusíš zůstat s ní. To že jste spolu teď, neznamená, že spolu budete navždy."
Naruto pokýval hlavou. "Odkdy si tak chytrá?"
"Odjakživa." Usmála se Hinata a Naruto se na ni usmál zpátky.
"Měl bych se mu omluvit, že jo?" zeptal se Naruto a Hinata pokývala hlavou.
"Ale všechno má svůj čas. Teď běž do hotelu, převleč se do suchého oblečení a vyspi se. Omluvit se můžeš až ráno."
"Ale opravdu mi dva…?" snažil se ještě Naruto
"Ne mi dva už nikdy." Zakroutila hlavou Hinata a vedle ho ke dveřím.
"A nechceš se aspoň zkusit políbit, třeba přeskočí jiskra." Zkusil to Naruto
"Myslím, že ne. Běž si lehnout Naruto a vyspi se." Řekla klidně Hinata a zavřela vchodové dveře.

Po zbytek dne se Gaara zavřel v pokoji zatímco zbytek domu se snažil spravit následky odpoledne. Nakonec se Shikamaru s Kankurem usadili v obývacím pokoji s pivem u televize, zatímco Hinata s Temari řadily slohy s dokumenty do nově vymalované pracovny.
Hinata podávala Temari složky zatímco ona je rovnala do polic. Hinata přemýšlela jestli to má Temari říct anebo ne, ale na jednu stranu už to věděl Naruto a Shikamaru.
"Hej Temari." Začala Hinata nejistě.
"Hmm."
"Víš jak si říkala že Gaara by si měl někoho najít než aby mu vnutili nějakou rozmazlenou dcerušku z vyšši vrstvy?"
"Jo."
"No a myslíš, že je to dobrý nápad, přece jen…"
"Na mém názoru nezáleží. Už stejně někoho má." Řekla klidně Temari a otevřela složku, kterou právě držela v ruce.
"Vážně?" vytřeštila oči Hinata
"Jo. Tebe." Řekla klidně Temari
Hinata se nejdřív vyděšeně nadechla a pak se provinile podívala na Temari.
"Tak ty už to víš."
"Jistě."
"Jsi naštvaná?"
"Na to že spíš s mým bratrem a mě si nic neřekla? No přiznám se, že prvních pár minut jo ale pak mě napadlo, že nechci slyšet o tom, jakej s ním máš sex." Otřepala se Temari a Hinata se zasmála.
"Hin, já jen doufám, že si uvědomuješ, že s Gaarou nemůžeš mít normální vztah. V dětství byla jeho psychika hodně narušená, no vlastně nás všech ale on to odnesl nejvíc. Nejsem si jistá, že někdy bude schopný jakéhokoliv vztahu."
"Já…to chci aspoň zkusit." Odpověděla odhodlaně Hinata
"Takže vy dva jste teď pár?"
"No to zrovna ne, mi ani jsme o tom nemluvili."
"Ale teď si řekla, že to chceš zkusit, takže už si o tom přemýšlela ne?"
"No ne, ale já…promiň, musím už jít." Podala jí poslední šanon a odešla z místnosti.
Temari pokrčila rameny a slezla ze schodů.

Hinata šla do svého pokoje, chvíli přemýšlela, jestli se nestaví za Gaarou. Řekla si, že jí prospěje chvilka o samotě. Vešla do pokoje a sundala si tričko s úmyslem jít do koupelny.
"To je moc hezký pohled." Zaznělo od tmavé postele a Hinata sebou vyděšeně trhla.
"Škoda že to nevidím tak dobře jak bych chtěl." Pousmál se Gaara
"Co…co tady děláš?" zeptala se Hinata a rozsvítila.
Gaara seděl na posteli, opřený o čelo postele, ruce měl založené na hrudi a jedním zdravým okem si prohlížel Hinatu.
"Šel jsem se podívat, jestli si v pořádku."
"Já nemám jedno oko černé." Pousmála se Hinata. "Neměl by sis na to dávat led?"
"Měl jsem na něm dnešní večeři, ale moc to nepomohlo." Pokrčil rameny.
"Počkej chvíli." Řekla Hinata a odešla do koupelny, za chvíli se vracela s menší miskou plnou vody a malým ručníkem. Sedla si na postel vedle nočního stolku a namočila ručník do vody. Pak ho vymáchala a položila ho Gaarovi na oko.
"Bolí to hodně?" zeptala se tiše Hinata.
"Jeho to určitě bolí víc." Zamumlal Gaara a pohladil Hinatu po tvářích. Hinata se odtáhla a ručník znovu namočila.
"Je ti dobře."
"J-já…jsem zmatená." Vydechla Hinata
"Přemýšlíš o tom, jestli se k němu vrátíš?" odtáhl Gaara ruku z jejích vlasů.
"Ne, tahle kapitola už je pro mě uzavřené. Jsme přátelé nic víc."
"Tak co se děje?"
"Já tohle dlouho nevydržím, myslela jsem, že ano ale ne. Nejsem taková." Zakroutila zuřivě hlavou Hinata a posunula se od něj kousek dál.
"O čem to mluvíš?"
"O nás. Nevím, co vlastně jsme. Jsme přátelé, kolegové nebo jen milenci?"
"O tomhle jsem si chtěl promluvit už dřív, pamatuješ?"
"Já vím, já jen nečekala jsem, že to najednou ví tolik lidí. Když to nikdo nevěděl tak mi to tolik nevadilo, stačilo mi, být s tebou."
"Mluvíš o Narutovi?"
"A Temari." Pokývala hlavou Hinata.
"Dobře tak už to víš taky. Tak v čem je problém, stačí říct, co mi tedy jsme."
"Mám to určit já?"
"Ano." Kývl Gaara, vzal si od ní ručník a položil si ho na oko.
"Proč já?"
"Já prostě chci být s tebou a pokud to má být za určitých podmínek, jsem ochoten to podstoupit. Rád s tebou trávím čas a je jedno jestli to bude se sexem nebo bez sexu. Jsem ochoten si počkat, protože ty za to stojíš."
Hinata na něj několik vteřin zírala a pak se zhluboka nadechla.
"T-ty mě miluješ?"
"Já nevím, že bych to řekl." Podivil se Gaara
"V podstatě ano, sice jsi neřekl přímo ta slova, ale v podstatě jsi řekl definici slova, miluji."
"No tak asi ano. Miluji tě." Pokýval hlavou Gaara a Hinata se zářivě usmála.
"Taky tě miluji."usmála se Hinata
"Takže to znamená, že jsi moje holka." Zacukali Gaarovi koutky a Hinata se zasmála.
"Ano."
"Takže co mám teď dělat? Běhat po střechách a křičet to na ulici nebo něco rozbít?"
Hinata se zasmála.
"No pro začátek by stačilo, kdyby si mě políbil." Usmála se a Gaara se bez řečí nahnul a přitáhl si ji do náruče.
Uprostřed noci se Hinata probudila kvůli horku a chtěla jít otevřít balkonové dveře, ale ruka kolem ramen ji zarazila.
"Děje se něco?" zeptal se Gaara
"Je tu horko, chci jít otevřít dveře."
"Já půjdu. Nehýbej se."
"Nejsem si úplně jistá, že vůbec můžu." Usmála se Hinata a Gaara klidně otevřel dveře a vrátil se do postele.
"Tak jaké je to spát v mojí posteli?"
"Moje je lepší a větší."
"Ano ale ta moje má něco co tvoje ne."
"Ano a co?"
"Mě." Usmála se a spokojeně se k němu přitulila se k němu ještě víc.
"Hinato." Začal Gaara a pak se odmlčel, protože si myslel, že už spí.
"Ano?" zeptala se ospale.
"Já nevím jak mít přítelkyni. Nejsem si jistý, že mi to půjde."
"To zvládneme." Zašeptala a spokojeně znovu zavřela oči a zívla.
"To doufám."zašeptal Gaara a zkusmo zavřel oči.
Druhý den ráno u snídaně Temari oznámila, že večer všichni odjíždějí.
"Na noc?" podivila se Hinata
"Je to nejlepší způsob, když jich cestuje víc. Mohou si vzít povoz s lucernami a poušť není tolik vyprahlá. Navíc v poušti je mnohem menší nebezpečí přepadení, není se kam chovat a je vidět hodně daleko, problém vystává ve chvíli, kdy se přiblíží k hranicím, kde se nachází lesy. Ale v takovém počtu lidí je to dobrý nápad, Temari. Pokud půjdete svižně, můžete tam být i za svítání." Vysvětlil Gaara.
"Díky. Budete nám chybět." Usmála se Temari přestože věděla že Gaara na to nebude reagovat.
"Potřebujeme v Listové co nejdřív něco zařídit." Řekl klidně Shikamaru
"Ale no tak Naro, vždyť sme si to vůbec neužily ani sme nešli spolu do hospody. Pamatuješ, jaká to byla posledně sranda?" řekl zklamaně Kankuro
"Sranda? Myslíš to, jak si dostal přes hubu a když jsem tě z toho chtěl dostat tak jsem dostal taky?"
"To si nepamatuju."
"To buď rád."
"Je zvláštní, že ty, si nikdy nic nepamatuješ." Podotkl Gaara
"Je to jednoduší." Pokrčil rameny Kankuro a dál se věnoval svojí snídani.
"Gaaro ráda bych s tebou mluvila, ještě než odjedeme." Navrhla Temari a Gaara pokýval hlavou.
"Shikamaru nám zatím zabalí." Dořekla Temari a Shikamaru se na ni zděšeně podíval.
"Dobře, můžeme si promluvit hned? Rád bych zašel do kanceláře." Navrhl Gaara a vstal od stolu, po tom co Temari kývla.
Oba tedy odešli od stolu, zatímco Hinata s Yoshino začali sklízet ze stolu.
Gaara tedy vešel do své nové pracovny a Temari v závěsu za ním.
"Tak co se děje?"
"Předpokládám, že líný s tebou už mluvil."
"Ano, ale pořád nevím, proč tolik spěcháte s tou svatbou. Kvůli atentátům by to mohl kdokoliv napadnout." Řekl Gaara a posadil se do nového křesla.
"Chceme ji mít po svém. A navíc máme ještě jeden důvod proč spěchat."
"Vážně jaký?"
"Jsem těhotná." Řekla Klidně Temari a posadila se na stůl.
Gaara ztuhnul a nevěděl co na to říct. Podíval se na Temari a ona se pousmála.
"Netvař se tak vyděšeně, ty rodit nebudeš. Vím, že je to asi šok, ale je to nový začátek."
"Nový začátek čeho?"
"Rodiny."
"Tvojí rodiny."
"Naší. Mi jsme nikdy pořádná rodina nebyli, měli jsme se navzájem a nikoho jiného. Pro své dítě chci něco lepšího, a ty budeš chtít pro svoje děti to samé. Bude mít babičku a dědečka a strejdy a bratrance a sestřenice a já nechci, aby trpěl tím, že jsme se s jeho tátou nestihly vzít dřív, než se narodil."
"To chápu. Takže co mám teď dělat?"
"Přijeď přesně za týden do Konohy. A přestaňte to s Hinatou tajit, stejně to všichni vědí." Řekla klidně Temari, slezla ze stolu a políbila Gaaru na čelo.
Večer se všichni sešli před branami, aby se rozloučili. Zatímco Gaara mluvil s ostatními ohledně politických záležitostí Temari objímala Kankura a Hinatu. Naruto postával opodál a čekal až si ho Gaara všimne. Po chvíli si ho přece jen všimnul a přistoupil k němu.
"Hele…já vím, že jsem to přehnal. A to dost. Jen jsem si asi uvědomil, o co jsem přišel a chtěl jsem to zpátky."
"A už nechceš?" Gaara byl vždycky opatrný, nechtěl, aby ho Naruto začal přemlouvat, aby Hinatu nechal na pokoji.
"Vím, že to co se stalo už nezměním, a že si za to můžu sám."
"Nerad bych aby se něco změnilo na našem přátelství."
"To nezmění. Přeju ti štěstí."
"Díky. Snad i ty ho najdeš." Řekl Gaara podíval se na Sakuru, která si kontrolovala věci z batohu.
"S ní nejspíš ne. Budu si muset svůj život nějak vyřešit." Pokýval hlavou Naruto a podal Gaarovi ruku.
"Doufám, že se brzy uvidíme, příteli."potřásl mu rukou a nasadil si batoh.
Hinata je nenápadně pozorovala, a když si podávali ruce, přišla vedle Gaary.
"Šťastnou cestu." Usmála se Hinata a jemně ho objala. Gaara se na ně těch pár nepostřehnutelných sekund díval ostražitě ale Hinata se od Naruta odtáhla a stoupla se zase vedle Gaara a rukou za zády nenápadně sevřela tu jeho. Gaara se na ni překvapeně podíval, zatímco ona s úsměvem odpovídala že, se pokusí přijít na festival do Konohy.
Kakashi jako velitel skupiny zavelel, aby vyrazili. Hinata naposledy rychle objala Kibu a Shina a pak s Gaarou a Kankurem ještě chvíli zůstali pozorovat, jak odcházejí, dokud nezmizeli ve tmě.
"Co budeme dělat teď?" zeptala se Hinata
"Já se půjdu pořádně vyspat." Řekl Kankuro a odešel směrem k domu.
"Musím ještě do kanceláře." Řekl Gaara zamyšleně a Hinata se ho chtěla zeptat, jestli není naštvaný.
"Přijdu ti dát dobrou noc." Řekl klidně a lehce ji políbil. Hinata se usmála a pokývala hlavou.
Později všechno nabralo, až moc rychlý spád po vesnici se rychle rozneslo, že mladý Kazekage a dívka Hyuuga jsou víc než jen přátelé. Což znamenalo mnohem více párů očí, kteří je sledovali kdykoliv se někde objevili spolu. Gaara na všechno reagoval s pokrčením ramen a propalujícím pohledem a Hinaty se raději nikdo neptal, jen aby se vyhnul později Gaarovému pohledu.
Nejvíc si to asi užíval Kankuro který byl jediný kterého se nikdo nebál ptát. Od mužů dostával za informace pití od žen polibky. Takže pak nebylo divu, že se nejen po celé suně ale i okolí proslýchalo že, brzy bude královská svatba i potomci.
Gaara s Hinatou navštívili Konohu jen jednou a to na utajenou svatbu Shikamara a Temari. Většinu času strávila celá rodina ukrytá v lesích Nara. Až později večer se jak novomanželé, tak i nejsledovanější pár suny ukázali ve vesnici, kde měli možnost všichni vidět nádherný akvamarínový náhrdelník na krku Hinaty.
Gaara jen prohlásil, že prsten je moc malý a dál se k tomu nevyjadřoval. Zatímco Hinata se usmívala a říkala, že má barvu Gaarových očích.
O pár měsíců později po křtu prvního potomka Sabaku a Nara se světem rozneslo že Kazekage chystá svatbu.
Hinata seděla na pohovce a usmívala se na holčičku v náručí, několika měsíční holčička se na culila a nadšeně po ní natahovala ruce.
"Je tak veselá." Řekla Hinata směrem k Temari.
"Jo to je tím, že spí 22 hodin denně." Zamručela Temari a složila deku a dala do kufru.
"Ta vaše svatba mě zničí."zavrčela Temari a zkoušela zavřít kufr.
"Tebe?" usmála se Hinata
"Stejně se divím, že tě sem Gaara vůbec pustil." Zasmála se Temari
"Asi by nepustil, kdybych neupozornila, že někdo musí nést jeho neteř."
"No dobře, když pominu to, že jsem tady já i Shikamaru dokonce i Kankuro. Tak proč přišel i on?"
"Jak jsi sama řekla jen tak by mě jít nenechal."
"A to mu to rada dovolila?"
"Myslím, že o tom ani neví. Poslední dobou by se dalo říct, že na ně kašle."
"Co prosím?"podivila se Temari
"Naposledy na poradě, chtěli abych tam byla taky a říkali pořád něco o tom, jak se máme a nemáme chovat a on si jen stoupl a řekl že Kazekage a jim to může být jedno a odešel."
Temari je povytáhla obočí a dál cpala oblečení do kufru.
Když se za půl hodiny objevil Gaara s Kankurem, byla celá skupinka schopná vyrazit.
"Vážně zvládne cestu?" Zeptal se Temari když bral malou do náruče.
"Děti jsou odolnější, než myslíš." Řekl Shikamaru a Temari pokývala hlavou.
"Navíc si stejně myslím, že celou cestu prospí."
"Fajn." Řekl klidně Gaara a opřel si miminko o rameno a vyšel z pokoje.
"Kdyže plánujete svoje děti?" zeptal se Kankuro
"Mluvili jsme tak o pěti šesti lety. Dřív ne." Usmála se Hinata a Kankuro se povzdechnul.
Svatba byla obrovská, v Suně se slavilo několik dní bez přestávky. Hinata stála na balkóně a dívala se na hvězdy. Gaara za ní přišel a objal ji kolem ramen.
"Měli bychom vyrazit." Zamumlal jí do krku.
"Já vím."
"Je to takové jaké jsi vždycky chtěla?"
"Ne." Usmála se Hinata a objala ho kolem krku.
"Je to mnohem lepší."

Konec.
 

Výsledky ankety

7. dubna 2013 v 22:41 | Nanny |  Kecy
Jak moc vás ještě baví Naruto?
Hodně42.6% (381)
Už moc ne30.4% (272)
Už mě to přešlo27% (242)

When you close one door opens the sekond (Když se zavřou jedny dveře otevřou se druhé) 13.díl -Všichni všechno ví

7. dubna 2013 v 18:49 | Nanny |  Povídky
No, upřímně nevím co říct. Ty tři měsíce utekli taky rychle že jsem si ani neuvědomila že je to tak dlouho co jsem sem něco dávala. A vím že pro to není žádná omluva. Moc děkuju všem co psali jak chápou že při práci je težké psát. Děkuju každému co si udělal čas napsat komentář nebo mi napsat na e-mail. Nejradši bych sem napsala jméno každého kdo mě podporoval ale to bych zabrala celou stranu blogu, takže si myslím že lepší bude když půjdeme rovnou na věc. Původně jsme měla namyšlené že tohle bude poslední kapitola ale 13 je liché číslo a já mám radši sudé. Takže doufám že se vám to bude líbit.
Nanny
P.S. Jo a jsem moc ráda jak se spousta z vás zapojila do ankety. :-)



Temari s Shikamarem rozesmátě vstoupily do domu. Temari se smála a házela do vzduchu plyšového jednorožce.
"Nakonec to nebylo tak strašný, i tvojí mámě se to líbilo."
"Jasně, a proto s tátou nenápadně odešli hned po ohňostroji."
"Třeba odešli kvůli něčemu jinému." Usmála se Temari
"Pane bože, ani na to nemyslím. Tu představu už nikdy nevypudím z hlavy."
"A jak si jako myslíš, že ses tady vzal?"podívala se na něj Temari.
"Musíme se bavit na tohle téma?"
"Ne, jen mě zajímalo, jestli sis opravdu myslel, že tvoji rodiče spolu nespí."
"Já v to doufám."
"Na jednu stranu pořád říkáš jak je tvoje máma znepokojující, tak snad musí být nějaký důvod proč s ní tvůj táta je, ne?" pokrčila rameny Temari a zamířila do kuchyně.
"Je línej. Já jinej důvod znát nechci."
"Nebuď jako malej, pojď, mám hlad."
"Tobě nestačilo to, co jsi snědla na oslavách?"
"No až si sundám ty šaty tak na sobě něco mít musím, ne?" mrkla na něj Temari
Shikamaru se na ni díval, a kýval hlavou. "Jo, to je fakt, to musíš."
Vešli do tmavé kuchyně tiše a pobrali pár věcí z ledničky a za stejné tmy zase odešli.
Jakmile se zaklapli dveře od kuchyně, vykoukli zpod stolu dvě hlavy.
"Viděli nás?" zašeptala Hinata
"To si nemyslím." Řekl klidně Gaara a vylezl. Podíval se na Hinatu a podal jí ruku.
"Sami měli moc práce."
"A-ano, to je pravda."přikývla Hinata a oblékla si tričko. Gaara otevřel ledničku.
"Měli evidentně stejný nápad jak mi, jen byli rychlejší. No aspoň o nás neví."
"S-shikamaru to ví." Zašeptala Hinata
"Co?"
"Shikamaru to ví, řekl mi to dnes ráno."
Gaara si prohlížel Hinatu a opřel se o zeď. Hinata se na něj podívala.
"Vadí ti to?" zeptala se opatrně a Gaara jen zakroutil hlavou.
"Ne, jen jsem překvapený jak jsi klidná." Řekl klidně a pohladil ji po paži.
"Nemám důvod být vyděšená, Shikamaru mi slíbil že nikomu nic neřekne."
Gaara ji objal rukou kolem krku a políbil ji na rameno.
"Neměla bys důvod být vyděšená ani, kdyby to věděla celá vesnice. Hinato, myslím, že bychom…"
"Měli bychom si jít lehnout, jsem unavená." Řekla Hinata a vyvlekla se z jeho obětí.
"Budeš spát dnes večer u mě."
"Ne, budu spát ve svém pokoji." Zakroutila hlavou Hinata
"To nebyla otázka." Řekl Gaara a vzal ji za ruku.
Přes celý dům šli v tichosti až když je Gaara oba vtáhl do jeho pokoje se Hinata ozvala.
"Gaaro já jsem opravdu unavená chci si jít lehnout."
"Můžeš ležet tady."
"Chci jít spát."
"Spát, můžeš i tady."
"Musím se převléct do pyžama."
"Nemusíš, stačí se vysvléct. Pokud chceš, můžu se otočit."
"Proč nemůžu jít do svého pokoje?"
"Protože chci, abys byla tady. Měla by ses svléknout a spát."
"Nebudu se svlékat."
"Tak mám ti pomoct?" nabídl se Gaara a přešel k ní. Sundal jí tričko a položil ruce na boky, aby jí stáhnul sukni. Když se chystala protestovat, políbil ji.
"N-nemůžeš přece vždycky všechno řešit takhle." Zavzdychala Hinata když, jí líbal na krku.
"Já přece nic neřeším, jen tě líbám." Zamumlal Gaara a sám si sundal tričko.
O půl hodiny později ležela Hinata na nadýchaných polštářích a matracích, satén příjemně chladil tělo a v pokoji rušilo ticho pouze škrábání pera do papíru. Otočila hlavu směrem ke Gaarově stolu.
"Proč nejdeš spát?" zašeptala tiše a podložila si hlavu rukou.
"Já nikdy nespím."
"Tak můžeš aspoň odpočívat."
"Odpočívám, až když mám všechnu práci hotovou."
"A to je kdy?"
"No to je když…Dobře pravdou je že si už nepamatuju, kdy jsem naposledy odpočíval."
Hinata vstala a oblékla si to první, co jí přišlo pod ruku. Stoupla si k jeho stolu a opřela se o něj.
"Je zajímavé, že máš stůl tady. Můj otec měl svou pracovnu, které byla velmi dobře uzavřená a hlídaná kvůli zvláštním dokumentům."
"Samozřejmě v tomhle domě je taky pracovna, ale já raději pracuji tady."
"Proč?"
"Je tu větší klid. Ta kancelář je…no je v ní spousta nepořádku a starých dokumentů. Já mám pečlivě zajištěný celý dům i svůj pokoj. Není tu žádná možnost, jak by se k dokumentům mohl dostat někdo cizí." Opřel se klidně do křesla a podíval se na Hinatu.
"Já jsem cizí a jsem velmi blízko."
"To ano, ale tebe snad dokážu uhlídat. Už jsem ti říkal, že ti to moje bílé tričko velmi sluší."
"Vážně?" usmála se Hinata
"Vážně. Bílá je barva nevinnosti, že?"
"O té se tady, myslím nedá bavit." Usmála se Hinata, jak jí jeho ruce jeli po nohách nahoru.
"Gaara, pojď se mnou do postele." Zašeptala Hinata a položila mu ruce na ramena.
"Proč je ti smutno?" zašeptal a ruce mu klouzali pod tričkem po jejích zádech.
"Ano." Vzdychla Hinata a přitiskla se k němu.
"Někdy si říkám jak je to zvláštní." Zamumlal Gaara a opřel ji zadečkem o stůl.
"A co?"
"Mi, dva." Pokrčil rameny a políbil ji.
"Zvedni ruce." Zašeptal jí do ucha a stáhl jí tričko. "Máš tak jemnou kůži."
"Děkuji." Zamumlala Hinata, ale v podstatě ho ani nevnímala.
Gaara se k ní přitisknul a líbal ji, ruce se mu pohybovaly po jejím těle. Hinata se nechala unášet jeho doteky, někde ji jemně pohladil, jinde jí pevně stisknul.
"Jsem mírně zklamaný, že jsem nebyl první."
"P-první.. .v čem první?" zavzdychala Hinata a přitiskla si Gaarovu hlavu ke krku a ruce mu obtočila kolem krku.
"Kdo tě takhle viděl."
"J-jak to myslíš?" zašeptala Hinata
"Vzrušenou, tělo se ti chvěje, a těžce dýcháš, třesou se ti ruce, ale přesto se mě držíš pevně. Oči máš zamlžené a jsi tak uvolněné, že kdybych tě nedržel tak spadneš. Jsem si jistý, že kdybych ti teď poručil cokoliv tak to bez řečí uděláš."
Hinata na to nic neříkala a jen klidně neslouchala jeho hlasu. Gaara ji vzal do náručí a přenesl k posteli.
"Hinato, kdybych ti teď řekl, aby si něco udělala, udělala bys to viď?" zašeptal a rukou jí přejel přes ňadra a břicho na vnitřní část stehen.
"T-ty víš, že ano…" zavzdychala, když se jí tam dole dotknul.
"Chci, aby ses dotýkala sebe."zašeptal jí do ucha a odtáhl se od ní.
"Co?" zamrkala Hinata
"A já se budu dívat." Řekl klidně Gaara a posadil se do křesla před postelí.
"Ale já…"začala Hinata cítila se celkem dost nepříjemně.
"Nebo ti mám říkat, co máš dělat?" zeptal se klidně Gaara a propichoval ji pohledem.
"Jen si klidně lehni a dotkni se svých ňader." Přikázal Gaara klidně a Hinata si poslušně lehla a zavřela oči. Zvedla roztřesenou rukou a položila si ji na pravé ňadro. Nejdřív se jí to nelíbilo ale ta představa že se na ni Gaara dívá a propaluje ji pohledem ji vzrušovala.
"Sjeď pravou rukou dolů a pohlaď si poštěváček." Přikázal jí tiše
Hinata poslechla a zasténala. Mírně se prohnula v zádech a rukou si stále hladila ňadro. Ucítila, jak se matrace mírně prohnula pod další vahou a Hinata cítila, jak se nad ní nahnul.
"Neumíš si ani představit jak moc si vzrušující. Nepřestávej se dotýkat." Zašeptal jí přímo do ucha Gaara. Políbil ji na krk a jazykem jí sjížděl níž až k ňadrům a vzal jednu bradavku do úst.
Hinata zasténala a prohnula se v zádech. Gaara sjel rukou dolů k té její a nejdřív ji pohladil po stehně a až potom položil její dlaň na její. Hinata se zarazila v pohybu a otevřela oči.
"Nepřestávej." Zašeptal Gaara pohyboval svou rukou společně s její. Hinata sténala a propínala se po jeho dotycích a polibcích. Gaara ji jen s rozšířenýma očima pozoroval, jak reaguje na který dotek. Po pár minutách si Hinata připadala jako někde jinde, měla zrychlený tep a naslouchala Gaarově dechu.
"Chci, aby si oddělala tu ruku." Řekl klidně Gaara a jazykem jí zajel do prohlubně břicha. Hinata poslechla a položila si ruku na břicho. Ucítila Gaarovi ruce na stehnech a vzápětí i jeho polibky, nejdříve na levém stehně a potom na pravém. Hinata zavzdychala, když se jeho rty přesunuly k jejímu poštěváčku. Jakmile jeho jazyk zajel hlouběji, Hinata zasténala a rukou zajela Gaarovi do vlasů. Hinata tak napůl čekala až se Gaara odtáhne a pomiluje se s ní, ale on zůstal na svém místě mezi jejími stehny. Hinata cítila, jak už brzy bude a jednou rukou pevně sevřela prostěradlo. Po chvíli vykřikla a prohnula se v zádech.
Spadla zpátky na postel a ztěžka oddychovala. Gaara si lehnul vedle ní a pohladil ji po tvářích. Natáhnul se po lampičce a zhasnul světlo.
"Ale ty.." začala Hinata ale Gaara ji políbil.
"Já se cítím skvěle. Teď spi." Přikázal jí tiše a přitáhnul si ji do náruče. Hinata si klidně položila hlavu na jeho rameno a zavřela oči.

Druhý den ráno se všichni sešli u velké snídaně v domě Kazekage. Většina osazenstva vypadala stále zmoženě po včerejším večeru. Temari s Shikamarem se ani nedostavily. Kakashi, Kiba, Shino a jim podobní se zdrželi pouze na povinné formality a pak se, podle nich nenápadně, se sténáním odploužily zpátky do svých hotelových pokojů. U stolu zůstali jen Gaara, Hinata, Naruto a Shikamarovi rodiče. Kankuro včera večer zmizel neznámo kam a ještě se neobjevil, ale nevypadalo, že by to někoho z rodiny překvapovalo.
"Kde je Sakura, Naruto?" zeptal se klidně Gaara
"Není jí nejlíp, takže zůstala v posteli." Zamumlal Naruto naštvaně.
"Je vše v pořádku?" zeptala se Hinata
"V tom nejlepším." Zavrčel a vstal "Už musím jít."
"Včera jsi říkal, že si chceš promluvit kvůli smlouvám o dodávání." Podivil se Gaara a napil se kávy.
"Jo." Zavrčel Naruto a chvíli přemýšlel "Stavím se odpoledne, za tebou do kanceláře."
"Dnes do kanceláře nejdu, mám hodně papírování tady. Budu celý den doma."
"Dobře, zastavím se tady." Pokýval hlavou Naruto a podíval se na Hinatu
"Dobře." Přikývl Gaara a Naruto nasupeně odešel.
Hinata se za ním překvapeně dívala.
"Stalo se mu něco?"
"Nevím o tom. Možná mu jen není dobře po včerejšku. Takhle dopadla většina obyvatelstva." Pokrčil rameny Gaara.
Shikamarovi rodiče po chvíli vstali a omluvily se s tím, že se jdou před odjezdem podívat po obci.
"Vážně tu budeš celý den? To můžeš jako Kazekage?"
"Ano. Umím si to zařídit. Většinou tu zůstávám ke konci měsíce to je nejvíc papírování." Pokýval hlavou Gaara
"Co budeš dělat ty?"zeptal se když vstal.
"Ještě nevím, asi se půjdu vykoupat a ještě si na chvíli lehnu. Odpoledne bych ráda šla s Kibou a Shinem na oběd."
"A nechceš k té koupeli společnost?" zeptal se Gaara a sklonil se k ní.
"Já.." Hinata ani nestačila souhlasit nebo odporovat když jí políbil. Hinata se stoupla a obtočila mu ruce kolem krku.
"Myslím že…" začala Hinata, když se ozvalo prásknutí hlavních dveří a hluboký hlas.
"Rodino, sem doma!"zakřičel Kankuro přes celý dům.
"Běž se osprchovat, já jdu zabít svého bratra." Řekl klidně Gaara a odešel dveřmi ven.
Kankuro se zatím potácel v předsýni a snažil se vyzout boty.
"Kankuro." Přišel k němu Gaara
"Jé, brácha, zdar!" smál se Kankuro a bouchl ho do ramene. Nebo se o to aspoň snažil.
"Kankuro, kde si byl?"
"Já…já ti ani nevím, byla tam krásná holka a postel a pak…" mhouřil oči na Gaaru
"Kankuro, kolik si toho vypil?"
"Já myslím, že dost ale ne moc." Zasmál se Kankuro a když se natahoval, aby si rozvázal botu, spadl na zem. Po většinu času se smál a Gaara kroutil hlavou.
Gaara právě přemýšlel, jak ho zvedne, když přišel Shikamaru.
"Co se tady děje? Jsou to zvuky jako by někdo dusil kuře."
Pak uviděl smějícího se Kankura.
"Tím se to vysvětluje."
"Divím se, že se vůbec dostal dovnitř."řekl Gaara a sklonil se ke Kankurovi aby ho posadil.
"Proboha Kankuro,kolik vážíš?" Shikamaru pomohl Gaarovi dostat ho na nohy.
"Říkal jsem vám, jak vás mám rád?" mumlal Kankuro
"Jo, jasně."
"Ale já vás mám fakt rád."smál se Kankuro zatímco co ho vláčeli do jeho pokoje.
"Jo to říkáš vždycky." Otevřel dveře Gaara a Shikamarem hodili Kankura na jeho postel.
"Proč se vždycky ožereš jak to prase?" zeptal se Shikamaru, ale na to mu už Kankuro neodpověděl a jen zachrápal.
"Myslím že, je to jeho hobby. Tohle a holky." Pokrčil rameny Gaara
"Máš teď chvilku, potřeboval bych s tebou mluvit."
"Budu celý den doma. Můžeme si promluvit později." Pokýval hlavou Gaara
"Byl bych radši, kdybychom si promluvili co nejdřív."
Gaara jen pokýval hlavou a společně sešli do kanceláře.
"Temari, říkala, že tuhle místnost nemáš rád."
"Nemám, ale je to jediné místo v domě kde nás nebude nikdo rušit."
"Dobře."
"Chtěl si se mnou mluvit o Hinatě?" zeptal se Gaara klidně.
"O Hinatě?" zeptal se Shikamaru klidně a posadil se na židli.
"Řekla mi, že to víš."
"Že vím co?"
"Shikamaru, já vím, že víš o čem mluvím."
"Já vím, že víš, že já vím, o čem mluvíš."
"Neodcházejme od tématu. Je ti jasné že se ti nemusím nijak zpovídat."
"Samozřejmě."
"Jen byl bych rád, kdyby se to nedozvěděla Temari dokud to nebude nutné." Řekl klidně Gaara a posadil se za stůl do křesla a přitom se otřepal.
"Jistě. Já jí nic neřeknu. Ale to není to, o čem jsem s tebou chtěl mluvit."
"Dobrá, o čem jsi tedy chtěl mluvit."

Většina Suny byla po celé dopoledne klidná, jen občas se ozval křik a smích z dětského hřiště. Gaara byl zavřený ve své pracovně, Shikamaru hrál s otcem shogi a nebohý Kankuro spal.
Hinata se snažila po celém domě najít Temari a zároveň se vyhýbat Gaarovi, aby ho nerušila při práci.
"Temari?" zavolala do hlavní haly, když tam uslyšela kroky.
"Tady, dole!"
Když Hinata uslyšela odpověď, sešla ze schodů a vydala se za hlasem.
"Jsem v pracovně."
Hinata vešla do pracovny. Místnost byla temná a kolem stěn se táhly velké skříně a sekretáře a na konci obdelníkové místnosti byl masivní mahagonový stůl s velkým koženým křeslem. Většinu skříní vyplňovali složky s dokumenty a v barové skříni bylo několik lahví. Temari stála na menších schůdkách a vytahovala různé složky a dávala je do několika krabic, které byli rozdělené podle dat.
"Ahoj, chtěla jsem se zeptat, jestli mám něco vařit k obědu."
"Ne, není potřeba, v lednici je spousta jídla a oběd nám přivezou."
"Dobře. Co to děláš?"
"Ále, dávaly jsem si s Yoshino čaj a ona nějak zavedla řeč na to proč Gaara nepoužívá tuhle kancelář, tak mi připomněla něco, co jsem chtěla udělat už dávno."
"A to co?"
"Předělám to tu. Většina složek je s případy, které už jsou dávno promlčené, takže je rozdělím a nechám odvést do záznamové místnosti. Vyhodím tady ten starý nábytek a dám se nový a rozhodně vymaluju. Tady ta šílená bílá je příšerná."
"Páni, to ti zabere celý týden."
"Ale kdepak, nábytek přivezou odpoledne a vymalovat mi pomůže Shikamaru. Yoshino byla tak hodná, že se ujala převzetí oběda." Usmála se Temari
"Gaara o tom ví?"
"Ne je to překvapení, chudák i dneska má tolik papírování. Ložnice by měla sloužit k relaxaci ne k práci."
"Dobře. Můžu ti nějak pomoct?" nabídla se Hinata
"Budu jedině ráda za společnost. Musím se nějak zabavit. Víš v Konoze je na domě tolik práce že, prostě musím něco dělat." Omluvila se Temari
"Mě to nevadí, je to až moc klidné odpoledne." Usmála se Hinata a Temari pokývala hlavou.

Odpolede přišel Naruto, přesně jak říkal. Zatímco zbytek domu odpočíval po obědě. Otevřela mu Temari.
"Naruto, ahoj. Děje se něco?"
"Mám schůzku s Gaarou."
"Bezva, možná ho trošku odreaguješ od toho papírování." Usmála se Temari a pozvala ho dál.
"Myslím, že má odreagování až dost." Zamumlal Naruto
"Co jsi říkal?"
"Nic. Kde mám počkat?"
"Jen klidně jdi do obýváku, pošlu ho za tebou." Ukázala Temari na dveře a šla po schodech nahoru.
Naruto mezitím namířil do obývacího pokoje. Po chvíli se objevil Gaara ve dveřích.
"Promiň Naruto, úplně jsem na tebe zapomněl. Tak o čem jsi chtěl mluvit?" řekl klidně Gaara a posadil se do křesla naproti Narutovi.
"Jsme sami?" zeptal se Naruto
"Ano, Temari nám možná později přinese čaj." Podivil se Gaara a podíval se na Naruto byl shrbený a vypadal napjatě.
"Dobře." Pokýval hlavou Naruto a podíval se na Gaaru. "Vím, že spíš s mojí přítelkyní."
V pokoji se rozhostilo naprosté ticho.
"Nespím se Sakurou." Zamyslel se Gaara a podíval se zmateně na Naruta.
"Nemluvím o Sakuře. Mluvím o Hinatě. Viděl jsem vás na střeše, včera večer."
Gaara si prohlédl Naruta od hlavy až k patě.
"Dobře."
"To je všechno co mi k tomu řekneš?" vstal prudce Naruto
"Nevím, co víc bych ti k tomu měl říct."
"Jak jen si mohl! Jsi můj přítel!" zakřičel na něj Naruto.
"Jsem tvůj přítel! Ale to jsi byl přece ty, kdo ji opustil a vyhnal z Konohy."
"Já jsem ji nevyhnal!" rozčílil se Naruto a odhodil ke zdi stoleček.
"Ale opustil si ji kvůli Sakuře. CO jsi čekal Naruto?! Je to krásná žena. Když projevila stejný zájem o mě jako já o ni, neviděl jsem v tom žádný důvod, proč bych měl žádat právě tebe o dovolení."
"Tohle se mezi přáteli nedělá."
"Já nejsem ten, který by měl obhajovat své chování vůči ní." Zvedl se z křesla i Gaara.
"Ona ti nepatří."
"Ona nepatří hlavně tobě." Řekl klidně Gaara a vzápětí mu na tvář dopadla pěst.

Temari s Hinatou seděli v kuchyni a popíjeli čaj. V jednu chvíli uslyšeli zvýšené hlasy.
"Nevěděla jsem, že tu někdo je." Řekla klidně Hinata
"Naruto přišel za Gaarou, nejspíše se dohadují kvůli nějakým smlouvám." Pokrčila rameny Temari.
Najednou se ozvala rána, jako když někdo rozbije sklo.
"Tohle bylo trošku divný." Řekla Temari a vstala.
Hinata šla za ní v závěsu. Zvuky rozbíjejících se věcí byly hlasitější, čím víc se blížili k obývacímu pokoji. Temari otevřela dveře a v pokoji byl stolek odhozený u zdi a pohovka ležela převrácená na zemi. Velké okno, které bylo místo jedné zdi, bylo rozbité a střepy byly všude po podlaze.
"Pane bože, co se tady stalo?" zeptala se Hinata
"Nevím." Kroutila hlavou Temari a rozhlížela se.
Najednou se zvenku ozvali další zvuky rozbíjejících věcí. Gaara a Naruto se prali, venku na verandě.
"No to snad není pravda." Zavrčela Temari a vyšla dírou v okně ven.
"CO to kruci děláte!" zakřičela na ně, ale vůbec si jí nevšímali. "Hned toho nechte!"
"Neměli bychom radši někoho zavolat?" zeptala se Hinata.
"Jo, dobrý nápad." Pokývala hlavou Temari
"Bakiho?"
"Ne to ne, rozkřiklo by se to. Běž vzbudit Shikamara a já půjdu probrat Kankura." Vběhla Temari zpátky do domu. Hinata už chtěla jít taky, ale v tu chvíli se objevil Kankuro.
"Páni, lepší probuzení si neumím představit. Na koho sázíš?"
"Tohle není vtipné Kankuro."
"Sázím na bráchu, vyhrává."
"Zastav to."
"Sám? To bych tak akorát taky nějakou schytal."
"A to je prostě necháš?"
"Jo." Pokýval hlavou Kankuro a opřel se o zeď domu.
Hinata se na něj bezradně dívala. Za chvíli vešel i Shikamaru s Temari.
"Kankuro, proč tady jen tak stojíš?"
"Je to sranda."
"Je to otrava, ale proč se perou?" zeptal se Shikamaru otráveně.
"Nevím. Už se prali, když sme sem přišli." Řekla Temari "Nechcete, je třeba roztrhnout od sebe?"
"Dobře. Bere si Naruta." Řekl Kankuro a šel k nim.
"Sakra." Zamumlal Shikamaru a chytil Gaaru za ramena a odtáhl ho od Naruta. Kankuro zatím vytáhl Naruta na nohy a chytil ho pod paží. Oba byli zuřivý, a pořád se po sobě natahovali.
"Zatraceně. Jak se to sakra chováte?! Co to s vámi je?!" zakřičela na ně Temari "Teď se oba uklidníte."
"Pusť mě." Zavrčel Naruto a promnul si ruce. Prohlédl si Gaaru od hlavy až patě.
Shikamaru pustil i Gaaru a všichni se začali odebírat do domu.
"Jako malý kluci." Zavrčela Temari
Hinata se dívala starostlivě na Gaaru a ten na ni jen mrkl. V tom ho Naruto strhl na stranu, čímž se oba dostali k okraji bazénu. Gaara mu vrazil pěstí a Naruto se zakymácel a stáhl ho sebou do bazénu.
Gaara cítil, jak se dostal pod vodu, a jeho oblečení se nasáklo vodou. Odrazil se nohama ode dna. Už pod vodou slyšel, jak někdo křičí.
"No to je skvělý jeden kage a budoucí hokage se perou jako malý kluci!" zakřičela Temari
"Oba dva hned vylezte z bazénu! Každý na jiné straně."
Naruto se nenávistně podíval na Gaaru vytáhl se ven.
"Naruto půjde do obýváku a Gaara do kuchyně. A už žádné rvačky!" řekl rozhodně Kankuro a natáhl ruku, aby pomohl Gaarovi z vody.

Shikamaru postavil pohovku do původní polohy a Naruto se na ni posadil. Hinata ho zabalila do ručníku, a donesla balíček s ledem, který mu přiložila na obličej.
Shikamaru odešel s Kankurem do vesnice pro sklenáře aby se opravilo okno, než se setmí. Temari byla s Gaarou v kuchyni.
"Prosím tě, co to mělo znamenat? Ty Kazekage se pereš jako malý kluk se svým přítelem." Nadávala Temari a položila mu tvář kus syrového masa.
"Víš ty vůbec, jaká z toho může být ostuda?"
"Ano, Temari, uvědomuju si to. Ale já…"
"Neříkej mi, že teď začneš s tím, že to on si začal." Protočila oči Temari a přitáhla si židli ke Gaarovi.
Gaara seděl na křesle, hlavu měl zakloněnou a jednou rukou si přidržoval maso na obličeji.
"Bylo to kvůli Hinatě, že jo?" řekla klidně Temari
Gaara se prudce posadil.
"Jak to víš?"
Temari jen pokrčila rameny. "Jsem tvoje sestra a její kamarádka."
Hinata se posadila vedle Naruta a položila mu pytlík s ledem na poraněné oko.
"Proč ste se proboha prali, Naruto?"
"Kvůli tobě." Řekl klidně Naruto a políbil ji.
 


When you close one door opens the sekond (Když se zavřou jedny dveře otevřou se druhé) 12.díl-Oslavy

26. listopadu 2012 v 21:20 | Nanny |  Povídky

Věnováno Radce, Zisi a Toph.

A všem co si udělají čas komentovat.


Atmosféra u stolu se teď dala krájet i nožem. Všichni na sebe koukali nevraživými pohledy a ti co se nepropichovali, pohledy zase zírali na Naruta a Hinatu. Ti dva zase pro změnu zírali na sebe. Ticho nakonec přerušilo vrzání židle v čele stolu. Gaara se klidně posadil a podíval se na ostatní.
"Myslím, že když už jsme se všichni pozdravili, měli bychom začít s večeří. Nechci být neuctivý, ale po celý týden jsme měli spousty práce a vy jste jistě zažily dlouhou cestu."
"Tak už se to nese." Vešla do dveří Temari s velkou mísou a Shikamarem v patách. Všechny hlavy v místnosti se otočili k nim.
"Děje se něco?" zeptal se Shikamaru a položil tác na stůl.
"Nic. Chystáme se jíst." Odpověděl klidně Gaara a pohodlně se opřel v křesle.
Temari se podívala na bratra a pak na ostatní.
"Výborně. Tak se tedy všichni posadíme." Řekla klidně a usadila se na místo hned vedle Gaary naproti Kankurovi. Shikamaru vzal místo hned vedle ní a Hinata rychle přešla na místo vedle Kankura.
Temari se naklonila ke Gaarovi.
"Co se děje?"
Gaara se podíval na Temari a položil svou ruku na její.
"Nic. Vše je v pořádku. Pojďme jíst."
Temari se na něj usmála.
"Měl by si pronést přípitek."
Gaara si povzdechl a vzal do ruky skleničku. Postavil se, zvedl sklenici a svým hlubokým hlasem řekl:
"Na zdraví."
Temari se plácla do čela a vstala se svou skleničkou.
"Gaara tím chce říct, připijme si na oslavy a dnešní večer." Řekla klidně Temari a podívala se na bratra.
"Ano, správně." pokýval hlavou Gaara " Tak tedy na zdraví."
Všichni ostatní vstali, vzali skleničky a ťukli si. Jakmile se všichni usadili a začali jíst, zdálo se vše v pořádku, dobře když pomineme všechny ty nenávistné a uhrančivé pohledy.
Všichni mluvili o všem a prakticky o ničem. Řekneme-li si to upřímně ta večeře byla pěkná nuda.

Po večeři se Temari s Hinatou a Yoshino odebrali do kuchyně. Zatímco Kankuro se nabídl doprovodit Kibu a Shina do hotelu a Tsunade se přidala k nim. Shikaku s Shikamarem šli raději do obývacího pokoje hrát Shogi.
Gaara s Narutem se posadili ke krbu v obýváku. Gaara podal jemu i sobě skleničku saké.
"Tak Gaara, jak ti jde to kagování. Ještě pár měsíců a budu Hokage."
"Vážně myslel jsem, že ještě nemáš odslouženo dostatečně misí s dobrým výsledkem."
Naruto se zasmál a poškrábal se na hlavě.
"No víš, anbu mise mi jdou ale nevím na co mi bude diplomatická práce?"
"Musíš umět jednat s lidmi a ostatními Kagy."
"Jo asi jo, ale to se naučím časem. Tobě to taky nešlo hned, ne?"
"Upřímně? Většinu toho odmluvila Temari a postupem času si pak lidé zvykly."
"To je celkem dobrý nápad, s lidmi by místo mě mohla mluvit Sakura."
"Naruto, proč si se vlastně rozešel s Hinatou?"
V místnosti nastalo ticho. Naruto se otočil na Shikamara který vypadal velmi zaujatý hrou.
"Proč? Hinata něco říkala? Víš ona někdy má sklony k přehánění."
"Hinata neříkala právě že vůbec nic. Jen mě zajímá, proč ste se rozešli."
"Už jsme si neměli co říct. A já miluju Sakuru, to se stává."
"Neměli jste si co říct, v tvém případě se mi to nechce nevěřit. Takže když teď miluješ Sakuru tak ti nebude vadit, když Hinata bude chodit s někým jiným."
"Ona někoho má?!"
"Jak Kankuro říká je to krásná žena, s velmi vlídnou povahou."
"Kankuro chodí s Hinatou?"
"Nevím o tom. Ale já s ním souhlasím. Je velmi půvabná, je velmi příjemné být v její společnosti."
"Já vím, žil jsem s ní."
"Správně."
"Sakura je mojí životní láskou. Miluju ji už od dětství. Znám ji líp než kdokoli jiný."
"Ale lidé se mění. Sám jsem toho živým důkazem."
"Nevím, o co v tomhle rozhovoru jde. Přemlouváš mě, abych se vrátil k Hinatě?"
"Ne, jen to ne, Jen jsem chtěl vědět, proč jsi se, s ní rozešel."
"Proč? Proč se ty do toho pleteš, je to jen moje věc." Vytočil se Naruto
"Nepletu, jen se ptám."
"Nechci se dál už o tomhle bavit. Už je dost pozdě, půjdu do hotelu. Uvidíme se zítra na slavnosti." Zvedl se naštvaně Naruto a odešel. Gaara se za ním díval a pak se otočil na Shikamara.
"Tak co na to říkáš?" zeptal se klidně Gaara
"Na co?"
"Tohle ti možná baští Temari ale já ne. Vím, žes celou dobu poslouchal."
"Je to Naruto, je trošku výbušný. Zítra bude v pohodě."
"Proč se ale tak rozčílil?"
"Možná proto že ví, že možná udělal chybu, když se rozešel s Hinatou."
"Neměli byste, dělat ukvapené závěry pánové. Už je opravdu pozdě, jdu si lehnout. Přeji vám oběma dobrou noc." Zvedl se Shikaku a odešel z místnosti.
"Nerad to říkám, ale má pravdu. Na zítřek bysme se měli jít vyspat. Půjdu se podívat po Temari."
"Ano, máš pravdu, měli bysme jít spát. Zítra mě čeká ten projev."
"Dobrou noc." Pokýval hlavou Shikamaru a odešel z místnosti směrem ke kuchyni.

Gaara se taky zvedl a odešel k sobě do pokoje, šel se vykoupat a když se vrátil do pokoje za stolem seděla Temari.
V první chvíli si jí Gaara ani nevšiml, takže klidně pokračoval směrem ke svojí skříni.
"Ach proboha, hlavně si ten ručník nesvlíkej."
"Kdyby si, sem nechodila bez zaklepání, nemusel bych se omezovat."
"Možná to jednou zkusím. Přišla jsem se zeptat, jak jsi na tom s projevem." Řekla klidně Temari a podívala se na papír před sebou.
"Je hotový."
"Opravdu? A kde je?"
"Ve složce."
"Vážně? A není to náhodu tenhle papír kde je napsáno. "Užijte si všichni stopadesáté šesté oslavy suny?""
"Nemám rád, když se mi hrabeš v papírech. Kdyby si byla špeh, už by si byla mrtvá."
"Ale no tak, to nemyslíš vážně Gaaro. Jen jedna věta?"
"Je dosti výstižná." Snažil se ohájit Gaara
"Neřekla bych. Myslela jsem, že projevy už zvládáš."
"Zvládám. Jen nejsem toho názoru, že projev musí být dlouhý."
"Projev nemusí být dlouhý, ale zase tam nemůžeš přijít, říct jednu větu a pak zase hned zmizet. Na, tu máš, aspoň jednou si to přečti." Vstala a podala Gaarovi složku.
"Co je to?"
"Tvůj projev. Za těch pár let už tě znám bratříčku. A proboha, obleč se."
"Je to můj pokoj."
"Ale já jsem v tomhle domě taky." Zasmála se Temari "Ale neboj, za dva dny zase odjedu."
"Tak jsem to nemyslel Temari."
"Já vím, že ne. Jdu spát, zítra to bude dlouhý den. Ten projev má jen stránku a půl déle než čtvrt hodiny trvat nebude."
"Děkuji. Ale-" Gaara ani nedokončil větu, když někdo zaklepal na dveře.
Temari se podívala na dveře a pak na Gaaru.
"Někoho čekáš?" zeptala se a šla otevřít dveře.
"Ahoj Hin. Co tady děláš?" slyšel od dveří Temarin hlas a bolestně zavřel oči. Nechtěl, aby jeho sestra něco věděla. Vlastně, především nechtěl, aby jeho sestra věděla, že spí s její nejlepší přítelkyní.
"J-já jsem se jen přišla na něco zeptat." Vykoktala Hinata, nečekala, že tady Temari bude.
"Všichni jsou ze zítřka nervózní. Ale všechno se dořeší ráno. Doporučuji jít, spát." Usmála se Temari
"Dobrou Gaaro." Řekla Temari a zavřela jak za sebou tak i za Hinatou dveře.
Gaara zakroutil hlavou, on přece nikdy nespí. Šel ke skříni a oblékl se. Sedl si za stůl a pročetl si dvakrát celý projev. Ale po většinu času se stejně, díval na dveře. Když dočetl, klidně vstal a otevřel dveře. Přešel chodbu k pokoji Hinaty a poté co se rozhlédl, že nikdo jiný na chodbě není, zaklepal.
Dveře se otevřely téměř okamžitě. Hinata měla na sobě dlouhou noční košili, a když ho uviděla, usmála se. Najednou se cítil uvolněný a spokojený když se na ni díval.
Přitáhl si ji k sobě a políbil ji. Okamžitě se mu poddala a spokojeně ho objala. Zvedl ji do náruče a odnesl ji do postele. Stáhl ji noční košili a sám se svlékl. Gaara ji miloval velmi důkladně a pozorně se věnoval celému jejímu tělu. Hinata slastně sténala, když ji přiváděl opakovaně k vrcholu. Gaara se pokoušel tišit její steny polibky.
"Miluju, jak sténáš, když se tě dotýkám, moje krásko." Šeptal jí udýchaně do ucha. "Ale pokud nechceme, aby nás tady načapala moje podezíravá sestra, měli bychom být trošku tiší."
Po dvou hodinách jen tak leželi. Hinata ležela na břiše a dívala se z okna, zatímco Gaara ji konečky prstů hladil po zádech.
Po chvíli ticha se Gaara trošku pozvednul a políbil Hinatu na záda.
"Jaké to bylo vidět Naruta?" zeptal se klidně a dál ji hladil po zádech.
"Zvláštní." Řekla klidně Hinata, a otočila se na Gaaru. "Myslela jsem, že mě to nějak vezme, že se všechna ta bolest vrátí ale ne. Jen jsem měla pocit, že je to kamarád, kterého jsem dlouho neviděla. To bylo všechno."
"A jak se cítíš teď?"
"Právě teď? Šťastná. A spokojená."
"Spokojená? Opravdu, tak mi dovol tě uspokojit ještě jednou, jen pro jistotu." Zašeptal a začal jí líbat na krku. Hinata se zasmála a spokojeně vzdychla.

Druhý den ráno se probudila v posteli sama. Po domě už se ozývali všude kroky a slunce bylo už vysoko na obloze.
Někdo zaklepal na dveře a Hinata si uvědomila, že je nahá. Rychle vstala z postele a oblékla si noční košili.
Otevřela dveře a Temari už stála oblečená v bílých lehkých šatech a usmívala se na ni.
"Hin, ty ještě nejsi oblečená? Za chvíli začíná snídaně a pak musíme rychle. Nemáš být ve škole trošku dřív?"
"Ahoj. Kolik je hodin?"
"Je půl deváté."
"Dobře. Ve škole mám být v půl desáté. Takže mám ještě čas. Vy už jdete?"
"Ne, ještě ne. Sejdeme se s ostatními později a půjdeme všichni zároveň."
"Dobře. Půjdu asi s Gaarou a Kankurem."
"Gaara i Kankuro už jsou pryč."
"Cože?"
"No ano, Gaara musel ještě do kanceláře a k radě a Kankuro má na starost hlídky musel toho chudák hodně naběhat. Tak si pospěš, ať spolu ještě aspoň posnídáme."
"Dobře, hned budu dole." Temari odešla a Hinata se rychle oblékla do šatů barvy písku. Všichni měli mít ten den písečné barvy. Přečesala si vlasy a rychle odešla z pokoje dolů do jídelny.
Jídelna již byla plně obsazená, všichni jedli a mluvili jeden přes druhého. Hinata si sedla ke stolu vedle Shikamara a natáhla se po pečivu.
"Dobré ráno." Zamumlal Shikamaru
"Dobré ráno."
"Jaká byla noc?"
Hinata se na něho překvapeně otočila. "D-dobrá, proč se ptáš?"
"Měli byste si dávat větší pozor, aby na to nepřišla, jinak budeme v průšvihu my všichni." Řekl klidně a napil se kafe.
"Jak, co, ty…?" Hinata byla hodně v šoku.
"Jak to vím? Jsem génius." Pokrčil rameny Shikamaru "Jen klid, já nic neřeknu. Jen si dávej větší pozor."
"Shikamaru, j-já."
"Jen se zeptám. Jsi šťastná?" zeptal se Shikamaru
"Ano." Usmála se na něj Hinata
"Miluješ ho?"
Hinata se zarazila. Miluje ho? Bylo ji s ním dobře. Měli podobné názory a měli rádi stejné věci. V posteli jim to klapalo. Věděli jak se navzájem uspokojit a co má rád ten druhý. Ale láska? Teprve včera si pořádně uvědomila, že už nemiluje Naruta.
"J-já nevím."
Shikamaru pokýval hlavou a dál se věnoval své snídani.
"Je trošku zvláštní vidět všechny v tak světlých barvách." Poznamenal Shikamaru
"Je to hezká tradice."
"Ty máš aspoň žlutou, já musím být v bílém."
"Já myslela, že bílou budou mít jenom Kankuro, Gaara a Temari."
"Jo já taky, ale rada rozhodla že jakžto snoubenec jejich princezny, musím být při projevu vedle svojí nevěsty."
"Vážně?"
"Jo včera sem s nima mluvil. Je to otrava."
"Ty jsi sám mluvil s radou?"
"No jo, ne poprvé jsem s nima mluvil. To víš, přiženit se do téhle rodiny dá zabrat. Někdy si říkám, že prostě někam zdrhnu."
Temari vešla do místnosti se džbánem džusu.
"Ale pak jsou zase chvíle, kdy si říkám, že to stojí za to." Řekl klidně a usmál se na Temari, které si sedla vedle něj.
"To je pravda. Už musím jít do školy. Uvidíme se na náměstí." Řekla Hinata, rozloučila se s ostatními a vyrazila směrem ke škole.

Suna zářila. Na domech byly, barevné výzdoby v ulicích vlály prapory s barevnými stužkami. Děti pobíhaly mezi ulicemi a všude před domy byly květiny a stromky. Všechno bylo veselé a barevné. Od náměstí byla slyšet hudba a smích. Všichni se usmívali a všichni na sobě měli světlé barvy. Dorazila ke škole, kde už byla spousta dětí s rodiči, někteří bez nich a všichni se tam smáli a utíkali, holčičky se točili v šatičkách, zatímco kluci je tahali za vlasy. Hinata šla raději dovnitř za ostatními učiteli.
Gaara stal u okna ve své kanceláři a díval se na náměstí. Byla tam velká spousta stánku jak s jídlem, tak i s drobnostmi a různými upomínkami. Byl tam muž, co prodával ručně dělané hedvábné šátky a žena co o sobě tvrdila, že vidí do budoucnosti. Byl krásný den a všichni se usmívali. Několik lidí už stálo na náměstí a dívali se po stáncích, někteří seděli u stolů a popíjeli limonády. Mezi obyvateli zahlédl i několik nových návštěvníků. Poznal je především díky tomu, že na sobě měli barevné oblečení nebo uniformy jiných zemí. Většina z nich vypadala na to, že jsou z listové.
Potřeboval chvíli klid. V klidu si přečetl projev, vyčištěný plášť visel na dveřích a klobouk ležel na stole. Najednou někdo zaklepal na dveře.
"Dále."
"Gaara-sama, rada s vámi chce mluvit."
"Samozřejmě. Už jdu." Pokýval hlavou.
"Rada přijde sem." Řekl pobočník rady a Gaara se tázavě podíval.
"Bude zde do pěti minut." Řekl a počkal až Gaara kývne, hned poté odešel.
Gaara vzal plášť a oblékl si ho. Klidně se postavil k oknu a čekal, až přijde rada. Po chvíli se ozvalo zaklepání a rada vešla dovnitř. Oba staříci se posadili na pohovku a čekali až si Gaara přisedne.
"Samozřejmě, oni se nikdy nedovolují." Pomyslel si Gaara
"Oslavy zatím probíhají dobře." Oznámila žena tónem, který předznamenával ale.
"Ale je to teprve začátek. Doufám, že si uvědomujete, že pokud toto nezvládnete, další volby by mohli být vašim koncem." Dokončil muž větu a z vrchu se na Gaaru podíval.
"Samozřejmě, to by se klidně mohlo stát." připustil Gaara
"Sám jistě víte, že když vaše sestra odešla, nemá kdo zastávat roli velvyslance. Řekněme si upřímně, že většinu státních návštěv měla na starosti právě ona. Vy přece jen nepůsobíte prvním dojmem nejlíp."
"Co tím chcete říct." Gaarovi už začínalo vadit, jak chodí kolem horké kaše.
"Myslíme, že byste se měl oženit."
"Proč?"
"Máte velmi silnou pozici mezi ostatními kagy. Říká se, že jste nepřemožitelní."
"Ale všichni víme, že je to právě protože že vaši sourozenci mají tak silné postavení ve společnosti. Kankuro je velmi známý jako bojovník a vaše sestra si bude brát génia z listové a i její bojeschopnost je velmi známa. Jenže když přijdeme o zastoupení vaší sestry v úřadě, potřebujeme náhradu. Najděte si nějakou milou hezkou kunoichi."
"A když ne?"
"Jak říkáme, jste silní. Otázkou je, jak budete silní, až se vaše sestra vdá. Uvidíte, jestli vás lidé zvolí znovu." Dořekl muž a i s ženou se postavili.
"Užijme si teď oslavy. Těšíme se na váš projev." Řekla žena a oba zmizeli za dveřmi kanceláře.

Jakmile se za nimi zavřely dveře, znovu se otevřeli a ve dveřích stáli Temari s Shikamarem a Kankuro hned za nimi.
"Tak připraven?" zeptala se Temari a přešla k němu a upravovala mu plášť.
"Jistě." Zamumlal Gaara a vzal si papíry s projevem.
"Je všechno v pořádku?" Zeptal se Kankuro
"Jo, jen to chci mít za sebou." Řekl klidně Gaara nasadil si klobouk a vyšel ze dveří. Kankuro pokrčil rameny a vyšel za ním.
Gaara otevřel dveře na zvětšený balkon, dělaný právě kvůli takovým příležitostem. Jako první vyšel ven Kankuro.
"To je otrava." Zamumlal Shikamaru a vyšel za ním.
"O čem s tebou mluvila rada?" zeptala se Temari
"O ničem důležitém. O tom, o čem vždycky." Řekl klidně Gaara a nechal Temari vyjít jako první.
Velký balkon byl přímo nad náměstím s dlouhým kovovým zábradlím, byl tam již připravený mikrofon. Kankuro tam stál a klidně se díval dolů Shikamaru o něco dál postával s nezájmem a Temari se klidně postavila a dívala se dolů. Gaara se postavil vedle ní, a podíval se dolů. Lidé chodili, smáli se, děti tam pobíhaly, zněla hudba a smích. Otočil se na Temari a ta se usmála. Většina lidí se začali otáčet a ukazovali nahoru, kde stáli. Temari zamávala dolů a když se Gaara podíval na Kankura,tak posílal polibky nějaké dívce dolů. Gaara se díval dolů a snažil se najít Hinatu.
Najednou hudba utichla i smích a všichni se dívali nahoru. Gaara se otočil na Temari a ta se usmála.
"Vítejte všichni na stopadesátých šestých oslavách suny." Řekla vesele Temari a lidé začali křičet a tleskat.
"Teď přednese projev náš Kazekage. Prosím o velký potlesk."
Lidé tleskali a pískali a Gaara si vytáhl list s projevem. Sundal si klobouk a svým typickým hlubokým hlasem začal.
"Dobré odpoledne, krásné oslavy Suny…" projížděl očima všechny přítomné a nejspíš vypadal dost hrozivě, protože všichni uhýbali očima.
Pak se najednou podíval k jednomu stolu a tam seděla Hinata, když uviděla, že se na ni dívá, usmála se. Gaara se uvolnil a klidně přednášel projev.
"Takže si užijte oslavy, a připíjejte si na další skvělý rok. A nakonec mi ještě dovolte představit a přivítejte nového člena naší rodiny a snoubence mojí sestry. Shikamara Naru. Vaše přijetí bude znamením pro ostatní země, že Suna je jednou z nejrychleji rozvíjejících se zemí."
Shikamaru ho propálil pohledem a Temari se usmála a zamávala všem dolů, Shikamaru zašeptal znepokojující a zamával taky. Lidé křičeli a tleskali, zatímco Gaara nenápadně odcházel ke dveřím.
"Nikam nechoď." Řekla Temari ale pořád se usmívala.

Pak se všichni klidně otočili a odešli ze dveří.
"Co to sakra mělo být?" otočil se Shikamaru na Gaaru.
"CO myslíš?" zeptal se Gaara klidně
"Uvítání mě do rodiny, takhle když teď někam vyjdu, budou se mnou všichni chtít mluvit. Znepokojující."
"Musel jsem tě uvítat do rodiny veřejně nebo by to vypadalo jako dohodnuté manželství. To by bylo ještě horší." Vysvětlil Gaara
"A především s tebou nebude chtít na oslavách mluvit tolik lidí, protože většina bude chtít mluvit s námi, že?" řekla klidně Temari
"Chytrej tah, brácha." Zasmál se Kankuro "Smím vás doprovodit na oslavy, princezno?" smál se dál Kankuro a s Temari šli dolů po schodech.
"To ti oplatím." Řekl Shikamaru
"A jak?" řekl klidně Gaara "Nic na mě nemáš."
"No, je pravda, že ty jsi, si mě asi nevšiml, když si šel k Hinatě do pokoje, ale já jsem tě viděl dobře. Hinata mi to ráno přiznala."
"Cože?"
"Takže myslím, že tvůj největší problém je, aby se to nedozvěděla Temari." Usmál se Shikamaru. "Máš štěstí, že si chci vzít tvou sestru." Řekl klidně Shikamaru a odešel.
Venku stáli, spousty lidí tančily, smáli se a křičeli a objímali se. Když vyšli z úřadu a uviděli je, všichni tleskali a hlavy nejmocnější rodin ve vesnici se zvedli a šli si s nimi potřást rukou.
Zatímco Kankuro se nenápadně vytratil za nějakými děvčaty, tak Shikamaru s Temari snášeli úděl nejpozorovanějšího páru, celkem statečně a Gaara se nenápadně snažil najít Hinatu.

Den se pomalu chýlil ke konci. Většina účastníků pozorovala různá vystoupení. A všichni už jen odpočívali, popřípadě tančili jedli a smáli se. Ale většina lidí především čekala na velký ohňostroj, který se koná každý rok.
Gaara za celou dobu neměl ani čas se pořádně najíst. Pořád s někým mluvil a teď seděl v temném koutě náměstí a klidně jedle grilované maso. Bylo příjemné jen tak tam sedět. Najednou si k němu někdo přisedl a postavil před něj sklenici s vínem.
"Letos ty oslavy stojí za to." Řekla Kankuro a objal ho kolem ramen.
"Kankuro jsi stráž, neměl bys pít."
"Neměl jsem ani trochu, vážně. Jen je pravda že flirtuju s holkama. To byl dobrej trik s tím přijetím do rodiny." Zasmál se Kankuro
"Nebyl to trik Kankuro. Rada, to ještě pořád bere tak že je to jejich práce že jde jen o politiku. Budeme jedna rodina."
"To je fakt. Dívej!" řekl a ukázal na parket. Temari tancovala s Shikamarem, mezi další spoustou lidí. "Ona ho opravdu miluje, že jo?"
"Ano, miluje ho."
"Naše rodina se rozrůstá. Brzo budeme mít synovce a neteře."
"To ano." Pokýval hlavou Gaara.
"O čem s tebou doopravdy mluvila rada?"
"Prý bych se měl oženit."
Kankuro se zasmál "Ty? Zbláznili se? Která by tě chtěla?"
"Říkali že, když Temari odejde, oslabí mě, po oficiální stránce. A mají pravdu."
"Jak to myslíš?"
"Temari je ta která mluví s lidmi, která přijímá zemské pány. Mě se všichni bojí."
"To může dělat Matsuri. Gaaro nic není tak černý jak si myslíš."
"Asi ne. Musím to ještě promyslet."
"Hele, proč se teď trápit, nechceš vědět budoucnost." Usmál se Kankuro a ukázal na stan věštkyně.
"To nemyslíš vážně." Zakroutil hlavou Gaara
"Bude to sranda, pojď." Smál se Kankuro a odtáhl ho od stolu. Většina lidí pozorovala parket nebo se bavili s ostatními, že se ani nevšiml dvou bratrů vstupujících do stanu.
Ve stanu to vypadalo přesně tak jak Gaara myslel, uprostřed byl stůl s věštící koulí pokrytý červeným saténem a dvě židle, kolem byly vystavené různé předměty. Jako podivné sošky, byliny v různých roztocích a ještě mezi nimi byly různé staré kosti, nejspíše ze zvířat.
"Už máme zavřeno, pánové." Ozvalo se za zadní části stanu za závěsem.
"Vidíš, mají zavřeno." Řekl Gaara a otočil se k odchodu ale Kankuro ho chytil za ramena.
"Prosím, jen jedno sezení. Dalo mi práci ho sem přivést."
Najednou se závěs odtáhnul a vstoupila dovnitř, krásná třicetiletá žena s vlnitými vlasy. Na sobě měla červený korzet a dlouhou černou sukni. Nevypadala tak jak si ji Gaara představoval.
"Á pán Kazekage, jaká čest. I s bratrem, silní a mocní mladí muži v mém stanu. Tak na vás si zajisté čas udělám." Řekla s úsměvem a sedla si ke stolu.
"Prosím, konzultace jsou ryze soukromé."
"Dobře, počkám venku. On by jinak určitě utekl." Zasmál se Kankuro a mrkl na ni. Když se Gaara po něm otočil, už byl pryč.
"Posaďte se, pane Kazekage." Řekla a ukázala na židli před ní. Gaara se posadil.
"Upřímně vám řeknu, že já na tohle nevěřím."
"Nemusíte věřit." Řekla klidně a podala mu balíček karet.
"Míchejte. Tak na co se budete ptát?"
"No, bude v příštím roce Kazekage? Povede si Suna dobře? Nebudou konflikty?"
"Moment, moment. Je vidět, že se opravdu staráte o svou zem. Ale ptejte se na něco osobního. Neptejte se karet na něco, co může být velmi jasné."
"No dobře, tak jestli se Kankuro ožení. Bude mít Temari děti?"
"O bože, s vámi je to těžké. Na tohle se jistě zeptali vaši sourozenci. Zeptejte se na lásku."
"Na lásku?"
"Samozřejmě. To je to, co z nás dělá to, čím jsme."
"No dobře. Tak se zeptám na lásku."
"Výborně. Přestaňte míchat, a rozložte balíček na tři hromádky." Řekla a ukázala na stůl.
"Dobře." Pokrčil rameny Gaara a položil je na stůl.
"Ty tři balíčky označují minulost, přítomnost a budoucnost. První karta říká, že ve vaší minulosti byla žena, která vás velmi milovala, tak že se za vás obětovala." Řekla klidně žena a podívala se na Gaaru.
Gaara nic neříkal, jen se díval na karty.
"Myslím že, to byla vaše matka. Ale nezmizela úplně, něco vám tady nechala. Nebo spíše někoho. Vaše sourozence."
"To ví každý, že moje matka zemřela kvůli mně." Pokrčil rameny Gaara
"Tahle karta je přítomnost. Je na ní slunce. Znamená to, že je tu žena, která k vám vzhlíží jako ke svému slunci. A že právě ona je sluncem ve vaší temnotě."
Gaara se nadechoval, že jí odpoví.
"A oba víme, že to není vaše sestra. Poslední karta označuje budoucnost. Chcete ji znát?" zeptala se žena a ukázala na poslední neotočený balíček. Podívala se na Gaaru a on kývl.
"Ve vaší budoucnosti je více žen."
"Víc?"
"Celkem čtyři."
"Čtyři?"
"Ano. Vaše žena, vaše sestra, neteř a vaše dcera." Usmála se kartářka a Gaara se zarazil.
"Ale jak můžete…"
"To je vše co vám mohu říct. Naše sezení skončilo. Dobrou noc." Ukončila sezení kartářka.
"No dobře, kolik vám dlužím?"
"Nic, jen se sem příští rok zastavte mi říct, jestli kartám stále nevěříte." Rozloučila se s ním a zmizela za závěsem. Gaara vyšel ze stanu, kde postával Kankuro.
"Tak co?"
"Říkal jsem ti, že je to hloupost. Já na tohle prostě nevěřím." Zakroutil hlavou Gaara.
"Ale přežils to ne? Teď jsem na řadě já." Usmál se Kankuro a vešel do stanu. Gaara zakroutil hlavou, ale neměl dál čas o tom uvažovat, protože ho zastavil člen rady a odtáhl ho ke svému stolu.

Půlnoc se kvapem blížila a Gaara už začínal mít plné zuby všech lidí tak se šel na ohňostroj dívat nahoru na balkon.
Vyšel na balkon a podíval se na oblohu a zatím na ní byly jen hvězdy. Pak se podíval k zábradlí a viděl, že už tam někdo stojí. Žena, v šatech s dlouhými vlasy. Gaara se pousmál a šel tiše za ní. Přišel blízko k ní a položil ruce na zábradlí před ní.
"Čekáš tu na mě?" zašeptal jí do ucha, až nadskočila.
"N-ne. Já jen, sem chtěla být chvíli sama." Usmála se Hinata. "Jak sis užil oslavy?"
"Dobře. Kankuro mě donutil jít ke kartářce." Řekl klidně a objal ji kolem pasu.
" A co ti předpověděla?"
"Nic zajímavého." Zamumlal a políbil ji. Okamžitě mu obtočila ruce kolem krku a přitiskla se k němu. Po chvíli se ozvali výbuchy a na obloze se rozvítili různé barevné obrazce.
"Podívejme se na ohňostroj." Opřel si Gaara její čelo o svoje a Hinata se usmála.
Oba odešli kousek do leva, že si ani nevšimli, že ve dveřích stojí Naruto, který hledal Hinatu.

Psát či nepsát?

31. října 2012 v 20:42 | Nanny |  Kecy
Mojí milí drazí,věrní,krásní a nesmrtelní fanoušci....
Asi se všichni správně ptáte proč nenapíšu další kapitolu...
Ne důvodem není že nemám čas ani že nemám nápady...
Důvodem je to že jsem měla NAROZENINY! :-p
Takže se nebojte do týdne a do dne, tady bude další kapitola!!!! :D
Děkuju všem co se líbí Story of fear, není to tak jednoduchý jak to vypadá a chystá se už třetí díl, který je inspirovaný mým scénářem, takže doufám že bude většina ohlasů pozitivních a pokud ne tak nebuďte zlý :D..
Ne ale vážně, teď se začnu plně soustředit na psaní :-)

Ale hlavní důvod proč tu píšu je to že vám chci popřát super Halloween a krásný dušičky.
Takže si to pořádně užijte a vy co neslavíte Halloween tak se běžte podívat aspoň na hřbitov.
Nanny

Story of Fear 01X02

3. října 2012 v 20:16 | Nanny,Hrobník,Wewe,S.l.o.n.y |  Já a kámoši..

Příběhy strachu

1. října 2012 v 20:36 | Nanny,Hrobník,Wewe,S.l.o.n.y |  Já a kámoši..
Tady vidíte proč nepíšu další kapitolu...
První z velké série hororových příběhů...


When you close one door opens the sekond (Když se zavřou jedny dveře otevřou se druhé) 11.díl- Staří známý (2.část)

25. srpna 2012 v 18:59 | Nanny |  Povídky
"Je vidět že si panovačná všude." řekla Sakura
"O ty si tady? Promiň, ale nevšimla jsem si tě." Řekla ironicky Temari
"Promiň, ale věnovala jsem se svému příteli, takže sem neměla čas tě pozdravit. Viď lásko?" řekla a dala Narutovi pusu na tvář.
"Cože?" zeptal se Naruto zmateně.
"Jasně." Řekla Temari "No Naruto, chovej se jako doma a Sakuro, ty běž do hotelu."
Naruto se rozesmál "Temari ty jsi tak vtipná. Sak že je vtipná." Smál se Naruto
"Ohromně." Zamumlala Sakura a propálila Temari pohledem.
"Tak napadlo mě, že mi holky bychom mohli udělat večeři a Shikamaru s Narutem by mohli sestavit stoly venku. Když nás bude na večeři tolik, bude lepší, když to uděláme venku u bazénu." Usmála se Temari a Yoshino pokývala hlavou
"To zní dobře, drahoušku. Půjdu napřed do kuchyně, podívat se co máte v lednici." S tím se Yoshino zvedla a odešla do kuchyně.
"Sakuro, říkám to nerada, ale byla bych ráda, kdybys nám pomohla." Povzdechla si Temari
"Cože? Myslela jsem, že tohle má bejt dovolená." Zavrčela Sakura a odešla směrem ke kuchyni.
Temari se podívala na Shikamara který se tvářil otráveně, když poslouchal něco co mu Naruto vykládal. Temari odešla ke dveřím zamávat Kibovi a Shinovi.
"Temi, proč si mě tak vyhnala. Sotva jsem si sednul."
"Udělala jsem to proto, aby se tu naši hosté neservali jako psi. Musíš držet ty dva dál od Naruta a Sakury." Vysvětlila mu Temari a Kankuro pokýval hlavou.
"Hele, stav se za Gaarou a řekni, aby vzal kolem třetí Hin na oběd oba ještě nic nejedli a nechci, aby se vrátili do tak husté atmosféry."
"Fajn o ně strach nemám. Spíš se bojím, aby si Sakuru nezavřela do mrazáku a neodešla." Usmál se Kankuro
"Neboj, počkám na tebe, abys to viděl." Poplácala ho po rameni Temari
"Už sem někdy řekl, že tě mám rád?"
"A Kankuro, ne že se zase budeš někde zdržovat." Varovala ho Temari a Kankuro radši odběhl za Kibou a Shinem.
"Temi?" ozval se jí Shikamaru za zády
"Tak jo máme hodně práce. Musím do kuchyně. Bože, už zním jako domácí puťka."
"Temi slib mi že ji nestrčíš hlavu do vařícího oleje."
"Vypadala by líp." Pokrčila rameny Temari
"Temi…"

Gaara celé dopoledne přijímal návštěvy z různých koutků světa a podepisoval víza, aby se hosté mohli pohybovat po vesnici. Sari naštěstí nebyla jako Matsuri a snažila se ho příliš nezdržovat s papírováním, a chovala se slušně a neměla žádné hloupé narážky.
Jeho břicho ho začínalo od hladu už bolet, přemýšlel o tom, že by chtěl jít hned domů a zopakovat si včerejší večer v koupelně. Nikdy neměl moc rád vodu, ale po včerejšku změnil názor. V tu chvíli se rozrazily dveře.
"Zdar brácho!" vpadl do dveří Kankuro a rozvalil se na přijímací pohovce.
"Ahoj. Kankuro co potřebuješ, mám hodně práce."
"Jo já vím, jsem tu jen na skok Temari mě zaúkolovala. Takže mám ti říct, že doma je to jako na bitevním poli."
"Cože?"
"No je tam Sakura,Naruto,Kiba, Shino a Tsunade."
"Aha, chápu. Takže se tam všichni hádají."
"Ne, rozdělili jsme si je na skupiny. Já mám Kibu a Shina a na tebe zbyla Hinata."
"Aha, no dobře." Pokrčil rameny Gaara a zadíval se zpátky do papírů
"Čímž se dostávám k tomu, proč jsem tady. Temari ti vzkazuje, že máš vzít Hinatu na oběd. Prý končí ve tři."
Gaara se podíval na hodiny a potom zpátky na Kankura rozvalujícího se na gauči.
"Kankuro, uvědomuješ si, že bude za deset minut tři?"
"No jo, vycházel jsem v půl jedný, ale potkal jsem jednu sexy kočku a tak…"
"Kankuro!" zavrčel Gaara
"No jo, už jdu, stejně sem měl být už zpátky." Zvedl se rozesmátě z gauče a zmizel ve dveřích.
"Bože, chudák ženská co si ho vezme." Zamumlal Gaara "Sari!"
"Ano, Gaara-sama."
"Jdu teď na oběd. Běž už taky domů, vrátím se sem později, abych dodělal papíry."
"Jistě Gaara-sama, většina důležitých návštěv už tu stejně byla. Tak tedy nashledanou zítra na oslavách."
"Hezký večer." Pokýval Gaara hlavou a přehodil si přes ramena plášť.
"Taky mi to mohl Kankuro říct dřív." Pomyslel si Gaara a zavřel za sebou dveře kanceláře.
Vyšel z budovy a vydal se směrem k akademii a doufal, že se Hinata dnes zdržela.
Právě zahýbal za roh, když do někoho vrazil.
"O-omlouvám se Gaara-kun." Pousmála se Hinata
"To nic. Právě jsem šel za tebou."
"Za mnou?" zčervenala Hinata a hlavou jí projela vzpomínka na to, jak se milovali v jeho kanceláři.
"Slyšel jsem, že jsi ještě nejedla, takže bysme mohli jít na oběd spolu. Taky jsem ještě nejedl."
Hinatou projela vlna zklamání. "O, no to je dobrý nápad."
"Dobře. Tak půjdeme." Navrhl Gaara a ukázal na menší bistro naproti akademie.

Když vešli do kavárny, zaměstnanci se hned začali Gaarovi uklánět. Gaara požádal o stůl někde vzadu kde je klid a zaměstnanci hned po napsání objednávky utekli do kuchyně.
"Nesnáším to." Zamumlal
"Co?"
"To jak se mi na jednu stranu snaží vlichotit, ale na druhou stranu se mě pořád bojí."
"Z-změna chvíli trvá a ne vždy je trvalá. M-možná že většina lidí jen potřebuje čas si na změnu zvyknout." Usmála se na něj Hinata.
"Nejspíš. Už jsi se, potkala s Narutem?"
"Ne ještě ne. Jen se Sakurou." Zakroutila hlavou Hinata
"Vypadá to, že jsi to přežila." Podotkl Gaara a upil ze svojí skleničky
"Myslím že, jsem se z toho dostala. Asi jsem ho opravdu nemilovala tak jak jsem si vždycky myslela. Nebo je to možná tím, že jsem tady."
"Líbí se ti tu?"
"Miluju to tady."
"Myslel jsem, že máš ráda květiny a lesy apod…"
"To ano, ale zjistila jsem, že mám mnohem větší radost z toho, když se mi podaří něco vypěstovat tady než v Listové." Usmála se na něj Hinata a Gaara pokýval hlavou, zbytek oběda proběhl v příjemném tichu.
Po obědě Gaara vyrazil zpátky směrem ke kanceláři i s Hinatou.
"Mám tě doprovodit domů?" zeptal se Gaara když se pořád neměla k odchodu.
"D-děkuji za oběd. N-ne to není potřeba, nejspíš půjdu pomoci s výzdobou sálu."
"Hinato, mám pocit, že nechceš jít moc domů."
"N-ne tak to není. J-já, nejraději bych si šla lehnout do postele, jenže bude tam plný dům lidí."
"A bude tam Naruto se Sakurou." Pochopil téměř okamžitě Gaara
"T-to taky." Pokývala Hinata
"Ale pokud si tak unavená měla by, sis lehnout."
"T-to nevadí, lehnu si později."
"Mám v kanceláři gauč."
"O-o ne to není nutné. Opravdu raději bych někde pomáhala." Usmála se Hinata
"Můžeš pomáhat mě." Navrhl Gaara "Sari jsem už poslal raději domů, mám pocit, že je každou minutu větší a větší."
"T-tak dobře. Ale Gaaro-kun, víš, že je Sari těhotná, že ano?" Pokývala hlavou Hinata a vešla za ním do dveří.

Později večer oba stáli přede dveřmi. Hinata se už potřetí zhluboka nadechla.
"Hinato, jen klid. Sama jsi řekla, že už ho nemiluješ a se Sakurou si se už potkala. Tak v čem je problém."
"J-já, no j-já…" Hinata zhluboka dýchala a cítila, že začíná panikařit. Ještě pořád nezvládala nápor více pozornosti na její osobu. Gaara se na ni díval, pak se podíval po okolí, už se pomalu stmívalo a většina lidí se připravuje na zítřejší velké zahájení. Pak vzal Hinatu za ruku, přitáhl si ji k sobě a vášnivě ji políbil. Hinata byla v první chvíli zaražená ale pak mu klidně, obtočila ruce kolem krku.
"Je to lepší?" zeptal se po chvíli klidně Gaara
"A-ano." Vykoktala Hinata a vešla do domu.
V domě bylo podivné ticho, ale nějaké hlasy přicházeli od bazénu.
"Půjdu se převléknout." Řekla Hinata a vydala se po schodech nahoru do svého pokoje.
Gaara se pro změnu vydal směrem ke kuchyni. Našel tam Temari jak se snažila ohnout obracečku do původní polohy.
"Co ta obracečka udělala?" zeptal se Gaara a Temari trochu povyskočila.
"Gaaro, ahoj! Moc ráda tě vidím, už toho mám za celej den dost, pořád jen lítám tam a zpátky a urovnávám hádky."
"Aha. A to obracečka se s tebou začala hádat?"
"Ne. Představovala jsem si, že je to Sakura."
"Aha." Pokýval hlavou Gaara "Kde jsou všichni?"
"Sedí venku. Prosím tě jdi tam, nebo se brzy zblázním. A ty to schytáš jako první."
"Dobře, chápu, jdu tam."
"Děkuju. Hloupá obracečka!" hodila s ní Temari naštvaně o zem.
Venku byl dlouhý stůl u bazénu plný jídla a krásně prostřený. Jen hosté u stolu kazili hezkou atmosféru. Většina z nich se tvářily jako vrazi.
"Dobrý večer všem." Řekl klidně Gaara a většina stolu se k němu zvedla.
Kiba s Shino ho slušně pozdravili, ale všichni věděli, že on není ten, na koho ti dva čekali. Tsunade zůstala sedět u stolu a jen na něj kývla a dál se věnovala debatě s Yoshino.
"Gaaro!" vykřikl Naruto a pevně ho objal.
"Rád tě vidím, příteli." Řekl klidně Gaara a poplácal ho po zádech.
"Konečně si tady. Tvoje sestra je děsivá."
"No Temari dělala hostitelku místo mě, je toho teď trochu moc." Vysvětlil Gaara
"Jsem tak rád že ste nás se Sakurou pozvali na oslavy, bude to určitě super tady. S Kankurem jsme se už vsadili, kdo toho vypije víc. Piš si, že vyhraju!"
"No Kankuro je tvrdá konkurence." Usmál se Gaara
"Dobrý večer." Ozval se tichý hlas za nimi.
"Ahoj Hin."

When you close one door opens the sekond (Když se zavřou jedny dveře otevřou se druhé) 11.díl- Staří známý (1.část)

25. srpna 2012 v 18:57 | Nanny |  Povídky

Moje kecy: Já vím jsem strašná dvě měsíce jsem sem nepřidala vůbec nic nového. Divím se že sem vůbec někdo chodí.
Tenhle je díl je věnovaný především Radce, která mě tak hezky uháněla a pro Shinigami,Vampire-Naruto,Kohakuno-sama.


"Já nejsem si jistá že…myslím že jsme přátelé." Podívala se Gaaru a on jen kývl.
"Hinato,přijede Tsunade a Naruto je můj přítel takže přijede také, i Sakura. I když je Suna velké město stejně se s nimi potkáš."
"Já vím."zašeptala Hinata a přitiskla se ke Gaarovi a hlavu schovala do ohbí jeho krku.
"Neplánuješ být po celou dobu oslav schovaná, že ne?"
"Ne." Zašeptala Hinata
"Dobře, myslím že je na čase přesunout se do postele." Řekl klidně a vstal. Hinata se začervenala když si uvědomila že je úplně nahý a ona na něj zírá. Gaara se na ni otočil a usmál se.
"Není důvod se červenat, stejně si už všechno viděla." usmál se a mrkl na ni "I já sem všechno viděl."
"Nemůžeš přece…ale já…" lapala Hinata po dechu a červenala se čím dál víc. Gaara se zasmál a rychle ji zvedl do náruče.
"Ale ano, můžu.A teď je opravdu na čase jít do mnohem pohodlnější postele než tahle podlaha."
"Do tvojí postele?"zeptala se Hinata s rozšířenýma očima a Gaara se zasmál.
"Nevěděl jsem že jsi si moji postel tolik oblíbila, ale ano když se ti tam tak líbí."
"To..to jsem neřekla…"snažila se hájit Hinata ale Gaara se je smál a pokračoval v chůzi ke schodům.

Oslavy byly čím dál tím blíž takže když se jednoho rána rozrazily dveře a do nich vpadli Temari s Shikamarem i jeho rodiči,tak si Hinata uvědomila že opravdu bude vymyslet způsob jak se nesetkat s Narutem a se Sakurou.
"Hin tak ráda tě vidím." Usmála se na ni Temari a okamžitě ji vtáhla do objetí. "Doufám že tě tady moc nezneužívali."
"Ne,vůbec ne. Jsem tu jako doma." Usmála se Hinata
"To je dobře, to je moc dobře."
"Pane a paní Nara." pozdravila Hinata postarší pár stojící za Temari.
"Slečno Hyyuga."usmál se Shikaku zatímco Yoshino komandovala Shikamara aby dával pozor na její kufry.
"Ne,ne, jen Hinata." Zakroutila hlavou Hinata a pokusila usmát.
"Samozřejmě. Shikaku nepřiváděj tu dívku do rozpaků. Nevíš jak se máš chovat na návštěvě?" zamračila se Yoshino
"Nic se nestalo." Usmála se Hinata
"Drahá nemusíš být tak milá. Ráda tě vidím. Kde je Gaara a Kankuro?"
"Přijdou na večeři. Gaara má teď hodně práce s delegacemi a Kankuro kontroluje bezpečnostní stanoviště."
"Bezpečnostní stanoviště?" zeptal se Shikaku
"Ano je to novinka, Gaara navrhl aby na všech stranách bylo minimálně jedno stanoviště od centra se zdravotníky a s někým kdo bude kontrolovat bezpečnost okolí." Usmála se Temari
"To je chytré." Pokývala hlavou Yoshino
"Je to kvůli tomu že na loňských oslavách se tady spousta zahraničních ninjů popralo a zjsitilo se že bylo málo zdravotníků." Pokývala hlavou Temari
"Připravila jsem pokoj pro hosty." Usmála se Hinata na Temari
"Děkuji.Tak tchýně a tcháne, ukážu vám pokoj abyste si mohli odpočinout." Zasmála se Temari
"To je dobrý…"začal Shikaku
"Ale jdi drahoušku já se necítím unavená." Usmála se na ni Yoshino a mávla rukou.
"Já vím,ale přece jen než se ubytujete a uděláte si pohodlí. Navíc budu ráda když nám pomůžeš s večeří, mami." Usmála se Temari, protože věděla že Shikaku si chce na chvíli lehnout což se mu s jeho ženou málokdy podaří, a nenápadně na něj mrkla.
Hinata se usmála a odešla s Shikamarem do kuchyně.
"Jsem ráda že jste zase tady." Usmála se Hinata
"Jo,je fajn být zase tady. I když u nás jsme se moc dlouho neohřály. Ale nevadí aspoň dělníci dodělají to co mají."
"Dům ještě pořád není hotový?"
"Byl by hotový. Kdyby někdo nechtěl velkou zimní zahradu spojenou přímo s domem."odfrkl si Shikamaru.
"Věř mi že až ji dodělají tak budeš rád. A nevím kdo mě lákal na sníh když mě přemlouval abych se odstěhovala do Konohy." Vešla Temari do kuchyně a položila Shikamarovi ruce na ramena.
"Znepokojující." Zamumlal Shikamaru
"Jsem ráda zase tady, v Konoze je teď zima a je to vážně změna oproti Suně."
"Vždyť máš ráda sníh dokážeš venku stát přes tři hodiny a já tam musím stát s tebou." Zabručel Shikamaru
"No jo ale pak mi je vždycky zima." Pokrčila rameny Temari.
"Jo Hin, zítra musíme zajít do obchodu na náměstí.Nechala jsem pro nás ušít šaty než sem odjela."
"Šaty?" podivila se Hinata
"Samozřejmě, v čem jiném by si na slavnost chtěla jít?" zeptala se Temari.
"No chtěla jsem jít v šatech co už mám." Usmála se Hinata a Temari s Shikamarem na ni zírali.
"Gaara ani Kankuro ti neřekli pravidla oslav?"zeptal se Shikamaru
"Jaká pravidla?"
"No jsou nepsaná pravidla oslav které se dodržují již několik let. Víš když oslavy začínali, všichni lidé měli oblečení jen v béžové barvě aby si všichni byly rovni. A tahle tradice jako jedna z mála vydržela až dodnes."
"Aha. Takže pokud to dobře chápu po dobu oslav na sobě všichni mají jen béžové oblečení?"
"Ne jen ten první den. Pokud by si ho neměla považovali by tě za cizince a tak by se k tobě i chovali. Proto většina lidí co navštěvuje oslavy pravidelně už ví že by měli raději přijet až další den nebo si už pořídili béžové oblečení."
"Všichni ne." Řekl Shikamaru
"Už jsem ti vysvětlovala že je to tradice a že to prostě nemůžeme změnit pokud si nechceme zprotivit radu." Povzdechla si Temari
"Myslím že je to pěkná tradice Shikamaru, všichni jsou si na jeden den rovni. To je hezké.Nikdo nikomu nezávidí apod." usmála se Hinata
"Ano to je hezká tradice až na to že jsou tu jistí lidé, kteří nebudou mít ten den béžovou barvu ale bílou. Což značí to nejvyšší postavení."
"Rada starších?"
"Ne, královská rodina."
"Nevěděla jsem, že Suna je monarchii."
"Není, ale královská rodina je tady stále velice uctívaná."
"A kdo to je? Nevím o tom, že bych tady někoho takového potkala?"
Shikamaru jen ukázal na Temari stojícím za ní a Hinata vykulila oči.
"Ten titul už dávno nepoužíváme." Mávla rukou Temari "Naše máma byla z královské rodiny. Ten titul jsme jen zdědili."
"Ale i tak…"začala Hinata
"Žádná ale, nikdo z nás ten titul nepoužívá. Prostě si užijeme oslavy a bude." Rozkázala Temari hlasem kterému se nedá odporovat. Shikamaru pokrčil rameny a věnoval se prohledávání ledničky.
"Připadá mi, že vypadáš jinak Hin." Řekla Temari a prohlížela si ji od hlavy až k patě.
"Vážně?"
"Jo, jakoby podivně záříš."
"To se ti jen zdá. Možná je to tím že sem si konečně zvykla na to počasí."
"Asi jo." Pokrčila rameny Temari a vzala si kousek sušenky.

Později se rozrazili dveře a dva bratři Sabaku se vrátili domů. Po bouřlivém uvítání následovala velká rodinná večeře. Bylo to zvláštní ale Hinata si připadala jako opravdový člen rodiny. Gaara ji nenápadně celý večer propaloval pohledem a Hinata doufala, že si toho Temari nevšimla. Ale ta se zdála příliš zaneprázdněná bavením se s ostatními u stolu.
Později večer když už se většina odebrala spát, Hinata s Temari ještě uklízeli po večeři.
"Hin, já a Shikamaru se půjdeme ještě projít po vesnici. Jen kdyby nás náhodou někdo hledal jo?"
"Projít? Teď v noci?"divila se Hinata
"No jo, on se rád dívá na mraky, já na hvězdy."pokrčila rameny Temari
"Půjdeme?" ukázal se tam Shikamaru s bundou v ruce.
"Jo. Tak dobrou noc Hin." Zamávala jí Temari a za chvíli za nimi bouchly dveře. Hinata zhasla v kuchyni a vydala se do svého pokoje. V ostatních místnostech v domě byla tma, Kankuro se hned po večeři omluvil, že má rande a Shikamarovi rodiče už nejspíš spali. Právě přemýšlela, jestli půjde rovnou do koupelny nebo jestli si bude ještě chvíli číst, když ji dvě silné ruce vtáhly do Gaarova pokoje. Téměř okamžitě ucítila jeho rty na svých a bouchnutí dveří.
"Gaaro, já…"
"Shikamarovi rodiče už určitě spí a ostatní jsou venku. Tak mě napadlo, že bychom se mohli bavit spolu." Řekl klidně a přitiskl jí rty na krk.
"Já, chtěla jsem se jít vysprchovat." Zamumlala Hinata a zasténala, když jí zajel jazykem pod ucho.
"Můžeme se vykoupat spolu." Zamumlal Gaara a sundával jí tričko.
"Ale koupelna je…" začala Hinata
"Je vidět že dál než z postele jsme se nedostali. Ty dveře nalevo vedou do mojí vlastní koupelny." Řekl klidně Gaara.
Hinata okamžitě zčervenala a nevěděla kam s očima. Naštěstí Gaara to nijak nekomentoval, jen mu zacukaly koutky úst a postrčil ji ke dveřím koupelny. Hinata vešla dovnitř a srdce jí bušilo v hrudi a cítila se šíleně nervózní. Je pravda, že ji nahou už viděl několikrát, ale pořád jí bylo nepříjemné se před ním svléknout. Gaara rozsvítil světlo a Hinata musela přivřít oči pod návalem světla. Koupelna jako i zbytek celého domu jen zářila luxusem. Byla velmi prostorná, i když většinu místa zabírala velká vana v rohu. Nedaleko od ní byly dvě lehátka s vystlanými polštáři, a jednu stěnu zakrývalo velké zrcadlo a pod ním byly dvě umyvadla. Všechno bylo z krásného mramoru, a všechno se lesklo zlatem. Všechny koupelny v domě byly taky luxusní, ale tahle vypadala jako lázně.
"Páni, to je krása." Vydechla Hinata
"Můžeš se přijít vykoupat kdykoliv budeš chtít." Zamumlal Gaara a začal jí líbat na rameno.
"Já...chtěla bych se nejdřív vykoupat."
Gaara se narovnal, přistoupil k vaně, otočil kohoutky a nalil tam trochu gelu ze skleněné lahvičky. Potom se podíval na Hinatu. Koukali na sebe asi pět minut, od vany se vznášela pára a vůně z koupelové pěny.
"Jestli se chceš, vykoupat měla by ses svléknout." Poznamenal Gaara projížděl jí tělo od hlavy k patě.
"No když já…nemohl by ses otočit?" zakoktala Hinata a Gaara pozvedl obočí.
"Už jsem tě viděl nahou několikrát."
"J-já vím, a-ale,ale…" zakoktala se Hinata a nevěděla jak mu to vysvětlit.
"Možná bych ti měl pomoci." Zamyslel se Gaara a stoupl za ni. Položil jí ruce na boky a posunoval dlaně výš nahoru, aby jí svlékl tílko. Pak jí pomohl sundat kalhoty a konečky prstů jí přejížděl po bocích.
"Možná bych ti měl pomoci se umýt." Zamumlal Gaara a rozepnul jí podprsenku.
Hinata vyjekla, když ucítila jeho ruce na okraji svých kalhotek. V koupelně nakonec zůstali tři hodiny.

Druhý den Hinata stála na okraji dětského hřiště a dívala se, jak si děti hrají a honí se po hřišti. Jedna z jejich kolegyň, co tu byla s ní, musela náhle rychle odejít a přenechala Hinatě na starost i svou třídu. Hinata doufala, že se každou chvíli vrátí, přece jen dvě třídy dětí bylo hodně a Hinata nemohla vidět všude. Už si docela zvykla na nošení lehkého světlého oblečení. Dnes bylo stejné horko jako skoro každý den tady a tak měla Hinata na sobě lehké světle modré šaty.
"Vypadáš dobře, Hin." ozval se jí za zády mírně upištěný hlas. Hinata se otočila a viděla, jak za ní stojí Sakura a prohlíží si ji od hlavy až k patě.
"Ahoj Sakuro." Odpověděla Hinata, co nejklidněji uměla a otočila se zpátky k hřišti.
"Takže ty teď děláš tohle? Učitelku? Nebo špicla Temari o tom co dělají její bratříčci?" zeptala se posměšně Sakura.
"Dělám tady učitelku, už to budou dva měsíce."
"Ano, hlídáš pár usmrkanců a utíráš jim zadky. Úžasná práce."
"Tak to není, já…Já to dělám ráda a…"začala Hinata
"A co děláš ty, Sakuro? Pokud vím, nemáš povolení se pohybovat blízko naší akademie." Ozval se za nimi další hlas.
"Á Temari-san, ty jsi opravdu všude." Podotkla jízlivě Sakura
"Jsem tady doma."
"Páni ty jsi všude doma, v Konoze jsi tvrdila to samí."
"Mám holt víc domovů. Co ty tady děláš?"
"Co asi? Jsem tady se svým snoubencem."
Když to Sakura řekla Hinata s Temari se na ni překvapeně podívali. Hned na to se Temari podívala na Hinatu, která se otočila zpátky ke hřišti.
"Vážně? A kdy…" začala Hinata až podivně klidně.
"Tedy ještě nemám prstýnek ale Naruto už přesně ví, jaký chci. Je to jen otázka času kdy mě o to požádá."
"Ty vážně věříš, že s jeho spotřebou rámenu na něj někdy našetří?" uchechtla se Temari
"Můj přítel se aspoň pořád nepovaluje někde v trávě bůhví s kým."
"No mě aspoň dal prsten, který má sedm karátů. A teď by sis mohla dát odchod."
"Nedělám nic špatnýho, jen si povídám s Hin."
"Myslím, že vy dvě se nemáte o čem bavit."
"Víš, měla by si se, naučit neplést se ostatním lidem do života Temari." Odbyla ji Sakura
"Víš ty si…" začala Temari
"Temi, nechala bys nás chvilku?" zeptala se najednou Hinata
"No dobře, půjdu se podívat za dětmi. Kdyby něco tak zakřič." Prohlídla si od shora dolů Sakuru a odešla k houpačkám, kde se okamžitě seběhla horda dětí.
Hinata se zhluboka nadechla a otočila se na Sakuru.
"Tak d-dobře Sakuro, co chceš?"
"Jak to myslíš?"
"Ch-chceš mě jen tak trápit nebo se jen bavíš tím, že si mi přebrala přítele."
"Děláš ze mě větší mrchu než sem. Jen sem ti chtěla povyprávět jak se s Narutem mám skvěle. No a dobře možná se pobavit nad tím jak brečíš."
"Víš, asi ještě před měsícem by mi ty tvoje řeči hodně ublížili. Ale dneska... Dnes už ne. Doufám, že spolu budete šťastní." Pousmála se Hinata na Sakuru
"Cože? Ty si nějaká divná. Ty někoho máš?" když to Sakura řekla tak Hinata okamžitě strnula. "Ne počkat, kdo by chtěl takovou stydlivku, jako seš ty? No nic, jdu za svým přítelem odpočívat do našeho drahého hotelu." Otočila se Sakura na podpatku a odešla.
"Co chtěla?" ozvala se Hinatě za zády Temari
"Abych trpěla." Vydechla Hinata a Temari pozvedla obočí.
"A povedlo se jí to?"
"Myslím, že ne." Pousmála se Hinata a podívala se na Temari "Takže Naruto už je tady, že?"
"Jo, šla jsem ti to právě říct, ale zastavila mě ředitelka. Promiň. Bydlí v hotelu Royal i s Tsunade. Jak ti je?"
"Dobře, je mi fajn. Myslím, že jsem ho nemilovala tak moc jak jsem si myslela."
"Tak to je fajn. Co říkáš na oběd? Jen mi dvě?"
"Ráda bych, ale nemůžu. Musím hlídat děti. Na oběd se dostanu až tak kolem třetí odpoledne."
"Aha. Tak nechceš něco přinést?"
"Ne, díky. Uvidíme se odpoledne doma." Usmála se Hinata
"Vážně si nějaká jiná." Podotkla Temari ale pokrčila rameny a odešla domů.
Hinata si povzdychla a šla s dětmi hrát hru.

Jen co Temari, otevřela dveře, zastoupil ji vchod Shikamaru a vyšel s ní znovu ven.
"Co blázníš?"
"Měl bych tě varovat. Uvnitř sedí moje rodiče, Tsunade a Kankuro,to je ta hrozná zpráva."
"Ale prosím tě, přeháníš, nemůže to být tak hrozný."
"A teď ta horší. Je tam i Sakura a Naruto, a oba se pozvali na oběd."
"To nevadí, Hinata musí zůstat ve škole a já je nějak přetrpím."
"To není všechno. A teď přichází to nejhorší. Kiba a Shino jsou tady taky, přišli před chvíli a v obývacím pokoji je hodně dusná atmosféra a řekněme si to upřímně, já tomu taky moc nepřidávám. A navíc je to pěkně velká otrava dělat hostitele, to by měl dělat tvůj bratr."
"Ou, tak to je zlý. Jaká je naše strategie?"
"Jo, tu sem naštěstí vymyslel." Pokýval hlavou Shikamaru "Prostě se otočíme, půjdeme někam na oběd a necháme je, ať se tady porvou."
Temari se klidně nadechla a poplácala Shikamara po rameni.
"Geniální nápad miláčku. Jen jedna otázka, kde podle tebe pak budeme spát?"
"Tak daleko jsem nedošel, musel jsem totiž dělat čaj. Znepokojující." Zamumlal Shikamaru
"Dobře. Tak fajn, Kankuro je teda uvnitř, stejně jako tví rodiče, Tsunade, Naruto, Sakura, Kiba a Shino. Správně?" podívala se Temari na Shikamara a on kývl.
"Mi dva jsme tady a Hinata ve škole."
"Jo, takže nás je jedenáct. Někdo chybí. Kde je Gaara?"
"V kanceláři. Určitě je ještě v kanceláři, poslední dobou se vrací hodně pozdě kvůli oslavám."
"Výborně, takže nám zbývá zabavit sedm lidí, aby neměli čas se navzájem zabít."
"Jo ty si vezmeš tři a já si vezmu na starost tři."
"Moment Kankuro je volnej tak jinak, každej si vezmeme na starosti dva."
"Dobře, takže já si vezmu na starost Kibu a Shina, ty tvoje rodiče a Tsunade a Kankuro Naruta a Sakuru." Navrhla Temari a už brala za kliku.
"Hej, hej, hej. Já nechci moji mámu. Zase mě bude kritizovat." Protestoval Shikamaru
"Tak fajn rozdělíme je na skupiny. Kankuro dobře vychází s Kibou a Shinem, takže mu řekneme, ať se o ně postará. Já si teda vezmu na starost tvoji mámu bohužel pro mě i Sakuru. No a ty si vezmeš na starost tvýho tátu,Naruta a Tsunade."
"Dobře." Povzdychl si Shikamaru "Hej počkej, proč já mám na starosti tři?"
"Ale no tak, tvůj táta určitě bude něco probírat s Tsunade takže ti zbývá Naruto."
"No právě, ten vydá za tři." Zamumlal Shikamaru.
"Podívej, když ho dostatečně utaháš, aby večer nechtěl nikam jít, tak večer strávíme spolu, ve vířivce." Usmála se Temari a vešla do domu.
"Znepokojující." Zamumlal Shikamaru
Temari vešla do obývacího pokoje kde, se čtyři páry očí nenávistně propalovali.
"Zdravím vás." Zavolala Temari a zkusila se usmát.
"Tsunade-sama, jaká čest že jste přijala naše pozvání. Můj bratr je bohužel velmi zaneprázdněn, takže Vás přivítá, až u večeře doufám, že tu na ni zůstanete. Chovejte se jako doma."
"Děkuji Temari-san, není třeba být tak oficiální. Pokud ti to nebude vadit Shikaku a já máme nějaké věci k projednání.." začala Tsunade
"Obývací pokoj i salonek je k vašim službám." Kývla hlavou Temari
"Rajcuje mě, když tahle mluvíš." Zamumlal jí Shikamaru do ucha.
"Kibo, Shino, ráda vás oba vidím. Už jste se ubytovali?"
"Ne ještě ne, chtěli jsme…"
"Jaktože ještě ne? Kankuro ukaž jim hotel, ať si trochu odpočinou po cestě. A na večeři se stavte sem, uděláme velkou uvítací večeři."
"No dobře ale mi…"
"Kankuro běž jim ukázat hotel." Rozkázala Temari
"Proč já?" zasténal Kankuro a zvedl se z gauče.
"Protože jsem to řekla." Odsekla Temari


Alférd-skutečná událost mého volného večera

23. června 2012 v 0:44 | Nanny |  Kecy
Tohle se mi stalo právě teď v jednu hodinu ráno.

Tak jsem zažila nemožné. Ležím si tak klidně v pokoji,čtu pak se jdu vykoupat a jako správná holka si dám dlouhou sprchu, pak se vrátím a moje postel která leží přímo pod oknem ve kterém je sít a které je otevřené pouze na ventilaci,a vedle níž je radiátor je již evidentně obsazená. A nejen tak ledas čím, nýbřž žábou která si vesele hoví přímo uprostřed radiátoru a kouká přímo na mě. Ne že bych se žab bála, právě naopak klidně je chytám a žába mi přijde jako otravné ale roztomilé zvíře. Hned potom co mě přejde šok z toho že žába je u mě v pokoji což je poprvé v mém životě co mě navštívila v mojí ložnici a ne v kuchyni,obýváku či v koupelně. Pak mi začala hlavou vrtat myšlenka jak se tam sakra ta žába dostala. Během oblékání spodního prádla před žábou, kterou jsem na rychlo pojmenovala Alfréd jsem promýšlela do čeho ji chytím. Pak jsem tedy usoudila že nejrychlejší a nejlepší bude vzít ji do dlaní a rychle odnést ven na trávu, ať si pak Alfréd jde kam chce. Tak jsem plna odhodlání, jen tak ve spodním prádle vyrazila k žábě. A ta svině Alfréd skočil okamžitě pod topení. Tudíž jsem následujích dvacet minut zkoušela po dobrém i po zlém jej přemluvit aby vylezl než bude celej od prachu a tam dole chcípne. Ano i vyhrožování smrtí, kterou by prožil v bolestech i osamnění jsem na něj zkusila, a on NIC....Takže jsem dalších 40 minut odtahovala noční stolek, sundávala z postele polštáře a peřiny a odtahovala postel plnou krámů,těžkou doslova jako kráva. Nakonec jsem ji posunula asi o 10 centimetrů, a celá šťastná jsem se vydala Alfrédovi na pomoc kouknu dolů za postel a on nikde. První co mě napadlo je to že jsem přece jen přepracovaná a celého Alfréda jsem si vymyslela,pak mě napadlo že asi skočil někam jinam. Naštěstí byl za rohem, ten zmetek si hledal schválně ty místa abych ho nemohla chytit. Tak jsem strávila 20 minut vyháněním ho z rohu abych se ho pak další čtvrt hodinu zkoušela chytit. Konečně se podařilo, musela jsem s tou nebohou žábou v dlaních přejít přes tu šíleně dlouhou chodbu, otevřít dveře na zahradu a pak jsem ji konečně opatrně položila do trávy. Zatím co jsem ji položila na trávu, tak místo aby hned odskákala pryč tam klidně seděla a koukala na mě. V tu chvíli mě napadlo že jsem ji mohla dát kamarádce jako dárek, ale jak tu žábu Alberta znám, jakože ji za ty poslední dvě hodiny znám celkem dobře, tak si myslím že mě určitě ještě navštíví. A v tu chvíli kdy jsem ji chtěla vzít na milost zaduněla v dálce diskotéka a žába klidně odhopkala směrem k diskotéce.
A já jsem tam zůstala v té tmě a mokré trávě stát, jen v spodním prádle a mohla jsem se jít vykoupat znovu.


(Jestli se i někomu z vás staly podobné šílenosti, ráda si počtu v komentářích at porád nepíšu jen já :) )


Kam dál